metro.cz

Dvě rány do Dvojčat

  9:09
Pád Světového obchodního centra změnil nejen typickou siluetu New Yorku, ale otřásl prakticky vším – politikou počínaje a vědou konče.
Obě věže Světového obchodního centra po zásahu letadel. | foto: AP

Co jste dělali odpoledne 11. září 2001, kdy do Česka přišly zprávy o teroristickém útoku v USA? To umí vylíčit většina pamětníků – výběr těch nejzajímavějších a nejjímavějších vzpomínek najdete níže v infoboxu.

Zajímavá je ale i jiná perspektiva. Totiž co vše útok organizovaný teroristy z al-Káidy navždy pozměnil, překopal a zpochybnil?

Skeny a uzamčená kabina
Až do roku 2001 ručilo v USA či Evropě za bezpečnost cestujících letiště, které si také určovalo, jaká bezpečnostní pravidla ve spolupráci s aerolinkami nastaví. Ve Spojených státech bezprostředně po tragédii vznikla nová vládní agentura TSA, která nařídila, že na palubu letadla lze přinést tekutiny do objemu 100 mililitrů, dále nutnost svléci si kabát či bundu, zavedeny byly speciální skeny celé osoby, jakož i uzamčení dveří mezi kabinou a kokpitem. Během letu musely být vypnuty notebooky. Nová pravidla „zkopírovala“ drtivá většina světového společenství a platí dosud.

„Sesbírej veškerá data“
Okamžitě po útocích odstartovalo zřejmě největší vyšetřování v historii USA. Brzy začaly na povrch vycházet informace, které pro americké bezpečnostní složky nevyznívaly dobře. Michael McConnell, šéf národní rozvědky USA, veřejně uznal: „Jedenáctému září jsme bývali mohli zabránit. Byla to otázka propojení informací, které jsme měli k dispozici.“ Agentury CIA a FBI prosadily obecnou poučku „sesbírej veškerá data, která můžeš“.

Na ohromný rozsah sběru informací upozornil v roce 2013 Edward Snowden, bývalý zaměstnanec CIA. Vyšlo na povrch, že byla shromažďována data uživatelů velkých internetových firem Google, Microsoft, Facebook či Apple, a to bez jednotlivých soudních příkazů. Až v roce 2015 došlo k částečnému omezení pravomocí díky zákonu USA Freedom Act.

Vzhůru do Afghánistánu
„Naše válka s terorismem začne u al-Káidy. Ale neskončí tam. Neskončí, dokud nebude každá teroristická skupina na světě odhalena, zastavena a poražena,“ prohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush devět dní po teroristických útocích na Dvojčata. Tentýž rok vstoupila (nejen) americká vojska do Afghánistánu, o dva roky později do Iráku.

Co přesně jste dělali, když 11. září 2001 přišla zpráva o útocích v New Yorku? Na pocity a vzpomínky pamětníků se deník Metro zeptal v anketě na Facebooku.

  • Filip Zuska: Zrovna jsem seděl u televize a čuměl na hokej. Hrála Plzeň, s kým, to netuším. Běžel jsem hned do kuchyně říct mámě a tetě, ať si pustí televizi. 
  • Jana Květoňová: Na to si vzpomínám dost přesně. Zapnula jsem televizi a myslela jsem si, že jde o nějaký nový katastrofický americký film. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že je to pravda, nikoli fikce.
  • Petr Žďárský: Přišel jsem domů, chodil jsem do deváté třídy. Zapnul televizi a tam věže a letadla. Už tenkrát jsem věděl, že to zásadně změní celej svět. A od tý doby už jsme svobodu prakticky nevzkřísili. 
  • Marie Draconia Horová: Byla jsem v první třídě, tuším, že tenkrát bylo po obědě. Najednou se ozvalo hlášení ze školního rozhlasu, kde nám pověděli, co se stalo. Nevěřili jsme vlastním uším. Padla minuta ticha, všichni byli zkoprnělí a vyděšení.
  • Janča Tanclová: Byla jsem zrovna v devítce ve škole a byli jsme tou zprávou otřesení a pustili nás dřív domů, nebyla nálada ani atmosféra na učení.
  • Marek Mahdal: Seděl jsem u PC a sledoval vůbec jeden z prvních on-line přenosů na webu iDNES.cz... a pak šel na pivo a v hospodě byl u obrazovky nalepený i vrchní.
  • Nikol Kopečná Furišová: Byli jsme doma vyděšení, protože v New Yorku zrovna byl taťka, nedalo se nikam dovolat. Po několika hodinách se ozval, byla to hrozná úleva.
  • Renata Brodová: Měla jsem odpolední a zprávu slyšela z rádia, kde ji hlásil dojatý Leoš Mareš.
  • Vladimír Cekota: Paradoxně jsem se tehdy balil na let do Tennessee.

Pozornost patří DNA
Ještě dva měsíce poté, co se Světové obchodní centrum sesunulo k zemi, trávil analytický chemik John Butler každou noc v laboratoři. On a jeho kolegové pomáhali s identifikací obětí, které zahynuly pod troskami, pomocí vzorků DNA. „Chtěli jsme stupňovat naše úsilí a pomoci tak naší zemi,“ vzpomíná po letech. Na základě jeho práce vznikly nové metody pro identifikaci poškozené DNA, které se nyní používají po celém světě. Například k identifikaci obětí zločinů v Africe nebo Iráku.

Nástup breaking news
V září 2001 byla internetová žurnalistika teprve v počátcích. Nebyly zde žádné důležité sociální sítě a www stránky byly spíše internetovou kopií tištěných deníků. Jedenáctého září 2001 dopoledne však celá Amerika lačnila po zprávách. Ti, co nemohli zapnout TV, protože byli v práci, šli na webové stránky velkých zpravodajských stanic a deníků.

Zatímco v roce 2001 se breaking news objevily po nárazu letadel do Světového obchodního centra, nyní je podobné a ještě dramatičtější upoutávky vidět i několikrát denně. Stejně jako jsou Spojené státy neustále ve válce s teroristy, jsou i média neustále ve válce o divákovou pozornost.

Po nárazu do Severní věže Světového obchodního centra se měli lidé ve Dvojčatech vrátit na pracoviště

  • Teroristické útoky z 11. září 2001 si vyžádaly přibližně  tři tisíce obětí, zahynuli dva Češi. Mezi mrtvými bylo 19 únosců napojených na teroristickou organizaci al-Káida.
  • Okamžitá úmrtí zahrnují 246 obětí ve čtyřech unesených letadlech, z jejichž osazenstva nikdo nepřežil. 
  • K prvnímu útoku na Světové obchodní centrum neboli dvojčata došlo v 8.46.31,  v Česku bylo o šest hodin více. Po útoku na Severní věž došlo v 9.02.59 k ataku Jižní věže.  Interval mezi nárazy poskytl možnost zahájit částečnou evakuaci v jižní budově, avšak pracovníkům, kteří se začali evakuovat, bylo interkomy budovy sděleno, že budova je bezpečná a že se mají vrátit na svá pracoviště – toto oznámení většina lidí ignorovala, ale  i tak spousta lidí vyčkávala  s evakuací kvůli pomalému  vypínání počítačů. 
  • V budovách Světového obchodního centra a jejich okolí si útoky vyžádaly 2603 životů. Celkem 292 lidí bylo zabito  na úrovni ulice hořícími  troskami a padajícími těly těch, kteří vyskočili z oken Světového obchodního centra.
  • Náraz letu 77 do budovy Pentagonu usmrtil 125 lidí. Z toho 55 vojáků.
Autor: David Halatka Metro.cz
zpět na článek