Pro praxi mě vytrénovaly hlavně soutěže, říká obkladač

David bojoval v oboru obkladač a přivezl si domů ocenění za šesté místo. Patří tak momentálně k nejlepším v Evropě mezi mladými řemeslníky ve věku sedmnáct až dvacet pět let. „Tenhle obor vlastně dělám díky náhodě,“ říká v rozhovoru pro deník Metro.

Neměl jste obavu, že vaši soupeři budou mít například lepší vybavení. Není tajemstvím, že některé reprezentace se na soutěž připravovaly i dva roky?
Myslím, že jsem byl vybavený dobře, některé nástroje jsem možná měl i lepší. Soupeři například obdivovali naši pásovou brusku.

Udělal jste si se svým expertem, tedy trenérem, zpětně analýzu, proč byli soupeři lepší, v čem se můžete do budoucna zlepšit?
Řekl bych, že o úspěchu rozhodoval jen čas, kdo byl rychlejší. Někteří soupeři opravdu trénovali i více než dva roky, já jsem se připravoval jen půl roku. To rozhodlo. Ukázal jsem všechno, co umím, jen mi scházela rychlost.

Kdo může u vás doma za to, že jste si vybral obor obkladač?
Strejda byl obkladač a já jsem, abych byl upřímný, moc nevěděl, co budu po základní škole dělat dál. Neměl jsem žádný sen, a tak jsem na tenhle nápad kývl. Rozhodující slovo měla babička. Dokonce jsem ani moc netušil, do čeho jdu, protože bych to zřejmě nepřijal. Je to opravdu náročný obor, vyžaduje čas, je to náročné i fyzicky a dokonce mě to v prvním ročníku až tak moc nebavilo. Ale druhý a třetí ročník, ty už byly super.

V horní polovině Přípravu týmů při jednotlivých národních soutěžích před evropským finále vidí ročně až 1,5 milionu diváků. Čeští řemeslníci skončili na Euroskills 2021 v závěrečném hodnocení na pátém až jedenáctém místě. Do rakouského Grazu přijelo 25soutěžních týmů. České reprezentanty podpořilo celkově 65 soukromých firem z nejrůznějších oborů. Za čtyři roky by mohla česká výprava čítat až padesát lidí, včetně „trenérů“.

Jaký jste byl tedy student? Kde jste se učil?
Učil jsem se v Horní Bříze. Myslím, že jsem byl docela dobrý, ale až po prvním ročníku. To se hodně změnilo. Na škole jsem pak vyhrál první dvě soutěže, Obkladačská naděje a Machr roku. Což vedlo k tomu, že jsem byl vybraný také pro Euroskills. Ale až teď si uvědomuji, že ještě předtím, než jsem byl vybraný k reprezentaci, jsem v porovnání, kam jsem se posunul během přípravy, nic neuměl.

Vybavíte si svou první zakázku?
Asi už ne. Ani si nevybavuji, že bych už během opravdové práce prožil nějaké horké chvíle. Protože už ve škole jsem byl, hlavně z takových odborných soutěží, dobře vytrénovaný.

V Grazu jste měli za úkol vytvořit z obkladů mapu Rakouska. S tím se asi v běžné praxi nesetkáte.
To bylo strašně náročné. Vyřezával jsem to různými nástroji. Něco takového se v běžném životě třeba do koupelen nedělá.

Vaše profese je náročná nejen na kolena. Kolik toho s sebou musíte nosit? Na běžnou zakázku, ne na soutěž?
Kolena dostávají opravdu zabrat, proto se snažím nechávat je mimo práci odpočívat. Jinak k běžné práci potřebuje obkladač věci, které váží kolem dvaceti až třiceti kilogramů dohromady.

Očekáváte, že s oceněním z Grazu budete vyhledávanější obkladač než dosud?
Od léta jsem v nově založeném Rakoservisu. Výrobce obkladů teď nabízí vedle keramických obkladů také jejich instalaci. Takže té práce bude bez soutěže dost. Zakázky míváme po celém Česku, nedávno jsme byli i na Slovensku.

Pokud můžete na základě vlastních zkušeností z Grazu hodnotit, jsou naši obkladači konkurenceschopní například se sousedními státy?
Zřejmě ještě ne. Samotný učňák na praxi úplně nepřipraví. Já jsem se hodně naučil na soutěžích, celkem jsem jich absolvoval pět, včetně Grazu. Školy mají rezervy. Především v materiálech a také ve vybavení. To především něco stojí a školy mívají omezenější rozpočty. Nové materiály, nové nástroje, s tím se pak setkáváte až v praxi.

Jako F1. Byli mezi nejlepšími Na Euroskills 2021 v rakouském Grazu, mistrovství Evropy v profesních dovednostech, přijelo přes tři sta mediálních štábů. Tolik jich nepotkáte ani na prestižnější sportovní události. Česko se zapojilo po delší odmlce, naposledy soutěžilo v roce 2008. Letos jsme získali soutěžní místa ve čtyřech oborech (obkladač, malíř, těžká nákladní vozidla, chladicí a klimatizační zařízení), za dva roky v Petrohradě bychom měli porovnávat dovednosti už v pěti profesích. Rusko, jako pořádající země v roce 2023, už má sestavené týmy, jejich členy čekají tréninková soustředění ne nepodobná těm, která v minulosti podstupovali sovětští hráči, když vládli světovému hokeji. V Grazu se ukázalo, že Češi byli jediným týmem na Euroskills, který nemohl vykázat podporu státu. „Nás mrzí, že český soutěžní tým nepodpořilo ministerstvo školství, nebýt podpory mnoha sponzorů, neměli by čeští soutěžící nakonec takové podmínky, jaké jim podporovatelé poskytli. A to včetně profesních cechů, pomoc přišla i od Hospodářské komory,“ připomíná její prezident Vladimír Dlouhý. S ohledem na to, kolik desítek tisíc neobsazených míst z desítek řemeslných oborů je momentálně v Česku, by si, podle Dlouhého, výraznější podporu učební obory i jejich propagace zasloužily. „Když chcete jezdit formuli 1 (F1), a to Euroskills je, potřebujete elán, auto a závodníka. To něco stojí,“ říká Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory a šéf obkladačského cechu. Po dlouholeté odmlce sice Češi v Grazu nedosáhli na stupně vítězů. Ale jedno páté, dvě šestá a jedno jedenácté místo jsou úspěchem. Zvláště když všichni čtyři soutěžící dosáhli na více než 600 bodů, které jsou předstupněm nejvyšších příček. Češi přesto doufají, že v budoucnu budou vozit medaile. „Ve dvacátých letech minulého století hráli českoslovenští hokejisté s Kanadou, prohrávali o patnáct a třicet branek. Ale za pár let už uhrávali remízy,“ dodává k letošním zkušenostem českých řemeslníků na Euroskills Petr Dvořák, který působil v Grazu jako vedoucí týmu.