Jak přežít zimu? A jak přitom neonemocnět? Bude se to zdát podivné, ale zima se dá přežít otužováním ještě větší zimou! Skutečně je tomu tak, protože reakce lidského těla na správně dávkovaný chladový podnět vede k celé kaskádě fyziologických odpovědí, na jejichž konci je zlepšená odolnost. A to jak proti zimě, tak proti nemocem typickým pro toto období, tedy proti respiračním infekcím.
Otužovaní chladem, například studenou vodou, je stará metoda, kterou díky situaci kolem nemoci covid v současnosti praktikuje mnohem více lidí než v minulosti. Existuje však i metoda mnohem novější a modernější, a to otužování chladem v poláriu, takzvaná kryostimulace, při teplotách mnohem nižších, kolem 120–130 stupních Celsia pod nulou. Pochopitelně je pobyt v takto studeném prostředí časově omezen na zhruba tři až čtyři minuty. Nicméně tato doba vystačí k tomu, aby se projevila výše zmíněná fyziologická odpověď organismu. Tato odpověď má dvě složky. První časnou periferní, nervově reflexní, a druhou pozdní centrální, nervově humorální.
V první časné odpovědi dochází působením hlubokého chladu k zchlazení kůže celého povrchu těla až do hloubky zhruba dvou centimetrů. To vede k odkrvení – vazokonstrikci kůže, čímž se tělo brání ochlazení svého jádra, a tedy vnitřních orgánů. Zároveň krev stažená z periferie prokrví lépe hlubší etáže a spolupůsobí tak při odplavení například některých produktů zánětu nebo kyseliny mléčné. Když pak tento supermráz pomine, rychle se krev, a s ní i lymfa, přesouvají zpět do kůže, čímž urychlí odplavení výše zmíněných nežádoucích látek.
Druhá pozdní fáze je hormonálně řízená odpověď na složitou reflexní reakci vzniklou podrážděním chladových receptorů v kůži. Tato odpověď zahrnuje dlouhodobější změny prokrvení, vnímání bolesti, protizánětlivé účinky a konečně působí rovněž aktivaci imunitního systému a zde speciálně zabijáckých T-lymfocytů. Ty jsou hlavním nástrojem imunitního systému v boji s virovými infekcemi. Samozřejmě je třeba kryostimulaci opakovat mnohokrát v sériích po deseti až dvaceti nejlépe na podzim nebo v období takzvané jarní únavy, ale pro organismus je prospěšné se takto otužovat po celý rok.
Pro koho je to vhodná metoda? Pro všechny, kteří chtějí zlepšit obranyschopnost proti respiračním nemocem typickým pro zimní období. Pro ty, kteří mají bolesti kloubů, kostí nebo svalů následkem zranění. Terapie je vhodná i po operacích na dlouhých kostech a velkých kloubech nebo u zánětlivých procesů, jako jsou chronická revmatická onemocnění, Bechtěrevova choroba, autoimunitní choroby, lupénka, roztroušená skleróza a podobně. U zmíněných onemocnění tato fyzikální terapie přispívá k rychlejší rehabilitaci a rozcvičení. Dále je vhodná pro svůj imunomodulační účinek pro alergiky a astmatiky. Tuto metodu snáší dobře zhruba 85 procent lidí – od dětí až po seniory.
Kryostimulace při nízké teplotě využívají často v přípravě nebo v rehabilitaci profesionální sportovci. Terapii si oblíbil například fotbalista Cristiano Ronaldo.
Nevhodná je pro změnu pro ty, kteří mají méně než půl roku po infarktu, mrtvici, srdečních a velkých cévních operacích či transplantacích, pro nemocné s aktivním rakovinným bujením, nemocné s teplotou či virózami. A samozřejmě není vhodná pro všechny, kteří bytostně nesnáší zimu.