Nevěřte těm, kteří tvrdí, že jsme sobci. Ročně věnujeme na charitu miliardy.

V Česku jsou stovky nadací, dobročinných spolků a organizací, které pomáhají z podstaty své existence. Současně ale, a to často i s pomocí takových organizací, vytahují lidé z peněženky své vlastní prostředky, aby ulehčili těm, kterým zrovna štěstí nepřálo.

Počítač do šrotu ještě nepatří
Nemusejí to však být vždy jen peníze, co vytrhne trn z paty. „Máme za to, že podpora například sociálně slabých rodin a jejich potomků je smysluplnou investicí jich samotných i společnosti jako celku,“ říká Tomáš Spurný, předseda představenstva Moneta Money Bank. Ta se rozhodla pravidelně vytipovaným rodinám věnovat vyřazené služební počítače, notebooky, tiskárny, případně přebytečný nábytek, ale i vyřazené služební automobily. Například bývalé služební vozy směřovaly pro Diakonii, kde je její pracovníci využívají v terénních službách při péči o seniory nebo umírající.

Co se týká ročního období, štědrost se nejčastěji uplatňuje v listopadu a v prosinci, kdy se blíží Vánoce. Češi si už zvykli třeba na den, kdy u pokladen odevzdávají do vozíků jídlo pro ty, kteří o něj mají nouzi. Letos v listopadu jsme nechali v košících kolem půl milionu porcí jídla a přes čtyřicet tun drogistického zboží. Některé společnosti do národní sbírky potravin přispěly i později, kdy třeba v Albertu bylo možné v předvánočním čase přispět dalšími penězi přes QR kódy u pokladen. Vybraných 175 tisíc korun šlo na nákup potravin.

Nečekaný dárek pod stromečkem
Ježíšek přece jenom existuje, mohli si o loňských Vánocích říct děti i senioři, kterým alespoň na jeden jediný dárek přispěli lidé při nákupech v Makru. Na vánočním stromku tam visela dětská a seniorská přání o to či ono a bylo na každém ze zákazníků, jestli visačku sejme a konkrétní věc v regálech vyhledá a koupí.

„Na jednotlivé dárky jsme ještě přispívali stokorunou, celkem se podařilo obdarovat čtrnáct set lidí, kteří by jinak neměli od koho dárek pod stromeček dostat,“ komentuje tuto nadílku Romana Nýdrle, vedoucí komunikace obchodů Makro.

Vánoční Makro dárky jsou obdobným projektem, jaký má už pár let Český rozhlas, a to Ježíškova vnoučata. Lidé pošlou své přání, ať se jedná o věc, nebo zážitek, a kdokoli si ho může vzít za své a dotyčnému jeho touhu naplnit.

Charita by vyzbrojila armádu Podle předběžných odhadů přispěli jednotlivci i firmy v roce 2021 na dobročinné účely částkou 13 miliard korun.  Je to suma, která je větší, než byl například loňský rozpočet ministerstva zahraničí.  Za dobročinné peníze by se dalo také pořídit téměř sto obrněných transportérů typu Pandur.  V průměru tak vychází na hlavu částka takřka 1240 korun, a to včetně dětí.  V roce 2019, ještě před nástupem koronaviru, se v Česku vybralo na charitu 8,45 miliardy korun.

Na zdraví nejen během covidu
Hodně firemní charity směřuje do zdravotnictví. A nesouvisí to jenom s covidem. Třeba v pražském Podolí se v Ústavu pro péči o matku a dítě mohou letos těšit na nové přístroje.

Tornáda i zemětřesení Na charitu jsme přispívali už dávno. Po tragickém zemětřesení v roce 1988 v tehdejší sovětské Arménii požádal Sovětský svaz o mezinárodní pomoc. Významně se na ní podíleli i českoslovenští záchranáři.  Největší vlna solidarity přihází po povodních a dalších přírodních pohromách. Jak zjistila společnost Byznys pro společnost, dobrovolníci se nejčastěji věnují práci pro dobro ve čtvrtek.  V roce 2021 směřovalo nejvíc peněz od jednotlivců a osobní pomoci na Moravu, kde řádilo tornádo.

Nadační fond pro zdraví, který založila před patnácti lety developerská firma Central Group, přispěl na sklonku roku téměř čtvrt milionem korun. Peníze umožní v tomto roce nákup přístroje diagnostikujícího srdeční vady novorozenců nebo k pořízení systému, který on-line propojí operační sály a přednáškové sály pro studenty. „Osobní přítomnost deseti nebo dvaceti lidí na sále není možná, studenti tak mohou zhlédnout třeba také záznam z výkonu,“ komentuje dar Zbyněk Straňák, primář novorozeneckého oddělení ústavu v Podolí.