„Vláda by měla v první řadě říct, jestli chce lidem dopřát české potraviny, nebo se ještě víc spolehnout na dovozy ze zahraničí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Demonstrovali jste. O co vám vlastně jde?
Zjednodušeně to všichni vnímají jako nějaký boj o dotace. O to tu ale vůbec nejde. Nejraději bychom je sami zrušili, protože jejich původní smysl se stejně nenaplnil. Ani po osmnácti letech od vstupu do Evropské unie nemají čeští zemědělci stejné podmínky jako v Německu, Polsku, Francii nebo Španělsku. V reakci na toto drsné konkurenční prostředí se zemědělci u nás mnohdy spojili a hospodaří pod jednou vlajkou. Teď nová vláda přišla s tím, že je za to chce potrestat. Chce nadržovat těm, kteří se vejdou do škatulky malý, mladý a zelený. Vládu ale nezajímá, jestli ti, co projdou sítem, skutečně zemědělsky hospodaří a vyrábějí potraviny.
Takže chcete říct, že malí, mladí a zelení nevyrábějí potraviny?
Nám jde o to, že vláda rozděluje zemědělce na dobré a špatné podle těchto škatulek, což je nesmysl. Malý neznamená automaticky dobrý, stejně jako větší zemědělec neznamená automaticky špatný zemědělec. Vláda by měla v první řadě říct, jestli chce lidem dopřát české potraviny, nebo se ještě víc spolehnout na dovozy ze zahraničí. Menší zemědělci zásobují část trhu, která je ochotná si za lokálnost a jedinečnost připlatit. Jen hrstka z nich ale chová hospodářská zvířata a hnůj, který je šetrným a přirozeným hnojivem do půdy, si musí jezdit kupovat k větším zemědělcům. Práce v zemědělství je náročná a nevyzpytatelná, což platí dvojnásobně pro menší zemědělce, a proto si zaslouží pozornost. Všichni si jednou za čas uděláme radost a koupíme si třeba unikátní marmeládu nebo kozí sýr k dobrému vínu. Nicméně myšlenka objíždění malých farem za každodenními nákupy je pro drtivou většinu z nás nereálná, ať už z časových, nebo finančních důvodů. Většina z nás nakupuje a pravděpodobně bude dále nakupovat v obchodních řetězcích. Těm záleží na dvou věcech, chtějí silné partnery, kteří zajišťují pravidelné dodávky ideálně v rámci celé republiky, a chtějí jako každý obchodník vydělat. Když už potraviny od malých českých zemědělců vezmou, budou se je snažit prodat s vysokou přirážkou, což znamená mnohem vyšší ceny, než na které jsou spotřebitelé zvyklí. Pravděpodobně tak dojde k následujícímu scénáři. Na pultech budou dvě kategorie zboží. Lokální, regionální a bio pro movité zákazníky a pro všechny ostatní méně kvalitní, nicméně cenově dostupné potraviny z dovozu.
V čem je problém, když si potraviny dovezeme?
Už v současné době sem proudí desetitisíce kamionů s potravinami, které si dokážeme sami vyrobit. Ve velkém dovážíme brambory, jablka nebo třeba vepřové maso. Potraviny musí vydržet dlouhou cestu a jsou s ohledem na to vyrobené. Ovoce a zelenina dozrávají po cestě bez přirozeného slunečního světla, musí se speciálně chemicky ošetřovat, maso a mléčné výrobky se nešetrným způsobem zmrazují a rozmrazují. To všechno znamená snižování kvality a zvyšování uhlíkové stopy. Navíc dovozy ničíme silnice, které se musí za velké peníze z našich daní opravovat, ničíme životní prostředí a přicházíme o obchodní příležitosti a příjmy pro státní rozpočet.
Tedy nejde jen o ekonomickou stránku věci.
Když se ovoce nebude pěstovat u nás, zmizí z krajiny ovocné stromy. Ty slouží jako úkryt pro zvířata, jako potrava pro opylovače a přispívají k přívětivějšímu prostředí pro člověka. Je velká škoda, že se snižováním produkce budeme zároveň nevyhnutelně přicházet o tyto mimoprodukční funkce. Určitě nechceme, aby venkov vypadal jako zemědělská továrna, na produkci potravin bychom však rezignovat úplně neměli. V ten okamžik se stáváme zcela závislí na dovozech, u kterých nemáme záruku kvality a nezávadnosti, což ukázal i nedávno zveřejněný případ nefunkčního kontrolního systému v Polsku. Zároveň vystavujeme spotřebitele riziku skokových cenových výkyvů. Když se mimo Česko neurodí nebo i tam se rozhodnou změnit dotační politiku, není vyloučeno, že ceny u nás doma raketově vyrostou. Zákon nabídky a poptávky je neúprosný.
Vláda tomu tedy podle vás nerozumí, a proto takhle rozhodla…
Vládu zemědělství nezajímá. Mentálně jsou stále ve volební kampani. Nestarají se o dopad svých rozhodnutí, starají se o vlastní prezentaci. Proto je zajímá jen maximální počet lajků na sociálních sítích a ohlasy v internetových diskusích. Nezajímá je dopad na zákazníka, cenová dostupnost potravin ani stav půdy s ohledem na její úrodnost. V potaz neberou ani argument menší pestrosti krajiny, která nastane, jakmile zemědělci přestanou pěstovat náročnější plodiny, jako je ovoce, zelenina, brambory, chmel nebo cukrová řepa.
Budete tedy znovu protestovat?
Další protesty nevylučujeme, zejména, pokud se i v dalších případech bude rozhodovat politicky, a nikoli po zvážení odborných argumentů.