Jaký potenciál mají sociální sítě jako zdroj informací o dění ve světě?
Až 38 procent Čechů podle analýzy AMI Digital Index 2021 říká, že tím zdrojem jsou právě sociální sítě. Měli bychom si proto být dobře vědomi, že všechny informace, které skrze sociální sítě dostáváme, prošly velmi přísným filtrem a jsou nám šité na míru. Cílem algoritmů sociálních sítích v žádném případě není poskytovat nám vyvážené zpravodajství. Na sociálních sítích se setkáváme výhradně s tím, co chceme vidět.
Jak je to možné?
Sociální sítě usilují o naši pozornost a chtějí docílit toho, že na nich budeme trávit co nejvíce času. Proto o nás neustále sbírají velké množství informací, učí se, co máme rádi, a následně nám poskytují právě takový a pouze takový obsah, který odpovídá našim preferencím a zájmům. Milovník aut uvidí více příspěvků s auty. Nastávající maminka bude obklopena obrázky malých dětí. A toho, kdo věří na chemtrails, algoritmy obklopí „nezvratnými důkazy“ a příspěvky dalších stejně smýšlejících lidí. Všechny sociální sítě proto jsou ideálním prostředím pro vznik komnaty ozvěn.
Co to znamená?
Uzavřený prostor, ve kterém se setkávají výhradně lidé společného náhledu na svět. V každé komnatě ozvěn, ať jde o skupinu na Facebooku, nebo diskusi pod příspěvkem populistického politika, rezonují jen určité názory, které jsou většinou obyvatel komnaty přijímány, zatímco oponentní názory jsou ostře odmítnuty. To vede k radikalizaci i jinak umírněných lidí. Pokud nás algoritmus Facebooku začne obklopovat nekriticky a jednostranně interpretovanými politickými zprávami, získáme dojem, že všichni naši virtuální přátelé zastávají jediný názor, sami se v důsledku potvrzujícího zkreslení a v touze sdílet světonázor svého okolí začneme utvrzovat v tom, že tento názor je jediný možný a jediný správný.
Je tedy pravda, že lidé šířící proti očkovací agendu se teď zaměřili na ukrajinskou válku?
Facebookové skupiny jsou typickou zbraní hybridní války. Je pozoruhodné, že skupiny, které ještě donedávna šířily protiočkovací agendu, nyní plynule přešly na proruský narativ. Dobrým příkladem je skupina Češi, táhněme za jeden provaz, která má více než 33 tisíc členů. Ve skupině se šíří také příspěvky podporující ruskou invazi a materiály ruské propagandy.
Jak ověřit informace
|
V co to může vyústit?
Cílem informačního boje není přesvědčit české občany, že „Rusko je dobré, Západ je špatný“, ale rozmělnit fakta v duchu přísloví „na každém šprochu pravdy trochu“. Proto tématem hybridního boje není výhradně adorace Ruska, ale typicky migrace – narativ „EU nezvládá migraci a vystavuje své občany bezpečnostnímu riziku“ nebo covid narativ „Západní elity se snaží ovládnout obyčejné lidi skrze smyšlenou pandemii“. Důsledkem je rozvrácená a polarizovaná společnost, která nedůvěřuje svým politikům, elitám a autoritám. Politici bez jasné a silné důvěry občanů pak nemají mandát činit jasná a silná politická nebo vojenská rozhodnutí. Hybridní operace Ruska na sociálních sítích v České republice tedy může ovlivnit ochotu českých politiků zasáhnout na Ukrajině.
Jak se proti tomu bránit?
Kriticky hodnoťte předkládané informace. Když narazíte na nepravdivý příspěvek, nelajkujte ho, nesdílejte, nekomentujte – to vše by napomohlo jeho dalšímu šíření. Přestaňte sledovat lidi, kteří nepodložené informace rozšiřují. Na dezinformace můžete také upozornit organizaci Demagog.cz, která spolupracuje přímo s Facebookem a Instagramem, pomáhá označovat nepravdivé příspěvky a může zajistit, aby se dále nešířily.
A jak poradit lidem, aby rozumně přistupovali k dezinformacím na sociálních sítích?
Existenci dezinformací bychom především všichni měli přijmout jako fakt. S námi všemi se snaží manipulovat různé zájmové skupiny a sociální sítě poskytují perfektní prostředí. Neznamená to, že máme být paranoidní, ale že máme kriticky myslet, ověřovat zdroje a být si vědomi potvrzujícího zkreslení jako přirozené vlastnosti a v tomto případě zároveň velké slabiny našeho vnímání. Potvrzující zkreslení způsobuje, že ty zprávy, se kterými souhlasíme, ochotně a nekriticky přijímáme a třeba jim i odpustíme podezřelý zdroj nebo velmi podivnou argumentaci.
Jak ověřovat zdroje?
Dezinformace a misinformace se zpravidla nevyznačují tím, že jsou zcela lživé. Spíše šikovně překrucují fakta, vynechávají, co se nehodí, zdůrazňují, co podporuje daný narativ, apelují na emoce a podsouvají nám názory. Pokud si chceme zprávu ověřit, podívejme se, zda vůbec má autora a zda je autor dohledatelný – jednoduše vložme jeho jméno do vyhledávače a podívejme se, zda člověk toho jména existuje a co dalšího publikuje. Zprávy bez podpisu autora nemají žádnou váhu. Stejně posuzujme weby – podívejme se, kdo je členem redakce a jaké další články na webu vychází. Dezinformační weby často neuvádí jména redaktorů ani zdroje svých informací.
Jaké jsou další fígle dezinformátorů?
Snaží se v nás často vyvolat šok či strach – „Tomu neuvěříte! Bill Gates na tajném setkání iluminátů konečně řekl PRAVDU o vylhané pandemii!!!“, případně předstírají, že pro nás mají tajnou informaci, která je v oficiálních médiích zakázaná: „Tohle vám v ČT neřeknou!“ Přestože jde o zřejmou manipulaci, problém je, že pokud si skutečně myslíme, že pandemie je vylhaná, případně nedůvěřujeme ČT, pak takové zprávě vlivem potvrzujícího zkreslení snadno uvěříme. Je třeba získat nadhled a uvědomit si, že zpráva, která takto apeluje na naše emoce, je podezřelá. Pak můžeme začít ověřovat.