metro.cz

Zero waste šíří hlavně mladá generace. Pandemie fenomén nyní trochu zbrzdila

  18:11
Bezobalové obchody drží nad vodou stálí zákazníci. Nakupovat jezdí třeba i několik desítek kilometrů.

Další 1 fotografie v galerii
Potraviny na váhu si v bezobalovém obchodě Bout nasypete z dávkovačů. | foto: Bout

Princip zero waste, v překladu nulový odpad, je životní styl, který podporuje opětovné využívání materiálů tak, aby vznikalo co nejméně či nejlépe žádný odpad. Pokud si na nákupy nosíte vlastní tašky, třídíte odpad a někdy provětráte termohrnek na kávu, zero waste praktikujete i ve svém životě.

Účinný způsob, jak předejít vytváření jednorázového odpadu, je nákup v bezobalových obchodech. Zboží si zde na váhu či na kusy naberete do sklenic, krabic či sáčků, které si s sebou přinesete.

Spočítejte si odpad

  • Projekt zero waste prodejen Bezobalu počítá odpadky.
  • V on-line obalové kalkulačce si můžete spočítat, kolik odpadu se ušetří jedním nákupem v bezobalovém obchodě nebo naopak kolik obalu si přinesete domů z nákupu v supermarketu.
  • Kalkulačku najdete na Kalkulacka.bezobalu.org 

Podle majitelky bezobalového obchodu Kohoutek ve dvoře Hany Hrdličkové je bezodpadovost běh na dlouhou trať. „Pandemie, rostoucí ceny spotřebního zboží a nyní válka nám hází klacky pod nohy. Myslím, že to ale díky stálým zákazníkům zvládneme. S mladší generací se bude zero waste šířit víc,“ uvádí Hrdličková.

Nechtěla plavat mezi plastovými pytlíky
Kromě prodeje zboží dělají majitelé bezobalů osvětu. „Nejtěžší je přesvědčit veřejnost, že se dá zredukovat spousta plastů, aniž by to bylo na úkor jakéhokoliv komfortu,“ říká Hrdličková, kterou k otevření vlastního obchodu přiměla dovolená na Bali. „Místo pozorování podmořského života jsem při potápění koukala na polorozpadlé igelitové pytlíky, plastové židle a jednorázové kelímky. Od té doby jsem byla rozhodnutá svoji domácnost a návyky změnit,“ uvádí.

Od gastra k ekologii
Jiné pohnutky měl zakladatel bezobalového koloniálu Jelen Štěpán Cipra. „Během práce v restauraci jsem zjistil, jaké skutečné množství odpadu se v zázemí gastra skrývá,“ uvádí Cipra. S nadějí doufá, že ani přes veškeré současné problémy nebude lidem ekologická situace lhostejná a zákaznická báze se nepřestane zvětšovat. „Ačkoliv jsme v Nuslích, jezdí k nám nakupovat zákazníci z Vysočan, a dokonce i mimopražští. Věkově je naše klientela široká. Chodí k nám například nakupovat i jedna zákaznice s úctyhodnými 78 lety,“ pokračuje Cipra.

Tuna odpadu ročně
Snahou bezobalových prodejen je snížení celkové produkce odpadu nejen směrem k zákazníkovi, ale také z výrobny od dodavatele do maloobchodu. „Díky stáčené drogerii se ušetří asi 1250 gramů plastu na každý jeden pětadvacetilitrový kanystr, který se po vyprázdnění vrací zpět dodavateli a znovu stáčí,“ přibližuje příznivé dopady bezobalových nákupů Hrdličková. Většinu kosmetiky lze v jejím obchodě pořídit zcela bez obalů, sami výrobci ji dodávají ve vratných dózách, které po vyčištění znovu plní.

Příznivá čísla hlásí také koloniál Jelen. „Za rok 2021 jsme díky vratnému sklu ušetřili více než 3000 krabic od mléka a 2500 jednorázových kelímků od jogurtu. Když pak k ušetřeným lehkým obalům přičteme i objemný bioodpad, který kompostujeme v našem elektrickém kompostéru, předejde náš zákazník více než 100 kilogramům směsného odpadu, který standardně skončí ve spalovně nebo na skládkách,“ uvádí majitel Cipra.

Statistiku si vede také majitelka vinohradského bezobalu Bout Tereza Kovalčíková. Za poslední rok se i přes vliv vládních restrikcí v její prodejně ušetřila více než tuna odpadu. Každý nákup má dle Kovalčíkové velký efekt. „Není potřeba hrstka lidí, kteří dělají hodně, ale spousta těch, kteří dělají alespoň trochu,“ vysvětluje.

Přístup k ekologii u nás má podle Cipry dobře nakročeno. „Praha je ve svých cílech ambiciózní. Dlouhodobě má jednu z nejlepších sítí MHD v Evropě, zavedla také sběr bioodpadu zdarma. Naopak v počtu bezobalových obchodů na obyvatele je na tom lépe Brno,“ dodává na závěr Cipra. 

Lidé bezobaly chválí. Jsou však líní sami přijít

Tereza Kovalčíková pracovala jako obchoďačka, pak si otevřela bezobalovou prodejnu. Po dvou a půl letech fungování se její záběr rozšířil z prodeje nebalených produktů i na osvětu veřejnosti. 

Co vás vedlo k otevření vlastního bezobalového obchodu?
Tížil mě problém odpadu, a jelikož jsem měla zkušenosti v obchodě na různých pozicích, rozhodla jsem se otevřít si vlastní kamennou bezobalovou prodejnu. 

Jak vnímáte přístup k ekologii v Praze?
Aktuálně mě mrzí to, že se bezodpadovost dostala jako téma na třetí kolej. Lidé mou činnost sice chválí, ale už neudělají ten krok, aby přišli. Když potkám známé, tak se mi začnou omlouvat a vysvětlovat, proč ke mně do obchodu za dva a půl roku nepřišli. Bezobalové obchody jsou tu už sedm let, před pandemií se hodně psalo, že rostou jako houby po dešti, ale bohužel u lidí zájem neroste tolik, kolik bychom potřebovali.

Čím si vysvětlujete, že lidé návštěvu vašeho obchodu odkládají?
Lenost a pohodlnost. Začátek nakupování bez obalu může být trochu krkolomný, ale jakmile zjistíte princip, jak to funguje, jak to vychází cenově, tak to pro vás začne být jednoduché. Spousta lidí to ani nezkusí, ale hned to odsoudí.

Co byste poradila lidem do začátku?
Ať se vyrazí podívat. Nemusí hned řešit nákup a připravovat si seznam, ale ať vyrazí na průzkum. Ve spoustě obchodů najdou přímo majitele, kteří vše s radostí vysvětlí, nebojte se jich zeptat co a jak. Je dobré si na začátek všechno občíhnout na vlastní oči a zjistit si, jak a kde v tom neznámu zařídit vše, co člověk potřebuje.

Jak je to v bezobalovém obchodě s cenami?
Zboží není tak drahé, jak si spousta lidí myslí, na spoustě věcí se dá ušetřit. Třeba koření je mnohonásobně levnější než v supermarketu, kde se opravdu platí za kompozitní obal. Záleží také na tom, jestli si kupujete něco v bio kvalitě, kde je v ceně započítaná férová odměna pro farmáře, zdravá půda, péče o prostředí a další. To už lidé přes cenu nevidí.

Kolik odpadu váš obchod vyprodukuje?
Odpad vnímáme jako zdroj, a i když by bylo mnohem jednodušší to hodit do popelnice, tak mu vyhradíme prostory a snažíme se ho zužitkovat. Pytle například věnujeme skupinám, které uklízejí. Pravidelně k nám chodí pán ze skupiny Jeden pytel pro Žižkov, který úklidy pořádá. Krabice věnujeme někomu na stěhování, menší krabice vracíme dodavatelům, aby nám v nich znovu mohli přivést zboží. Z výplňového papíru jsme si vyrobili naše věrnostní kartičky.

Autor:
zpět na článek