Hypoteční mejdan asi končí. Developeři naopak nestíhají stavět a prodávat

Ihor pracuje v Česku dvacet let. V roce 2005 si vzal hypoteční úvěr na třípokojový starší byt v paneláku v hlavním městě. „Úrok byl pod dvě procenta, ale ceny bytů byly v porovnání s dneškem tak nízko, že stačilo, abych měl našetřeno ani ne půl milionu,“ konstatuje Ukrajinec.

Nejsi z EU, musíš počítat s prověřováním
Půjčku si vzal jen na deset let, má dávno splaceno. Je mu jasné, že při současných cenách nových, ale i starších bytů by na stejnou nemovitost nedosáhl ani náhodou. Nejen kvůli tomu, že ceny šplhají vzhůru a jejich pokles je v nedohlednu. Také pětiprocentní úrokové sazby hypoték by mu už dělaly velký problém. Jako cizinec ze země mimo Evropskou unii by byl teď navíc pod přísnějším bankovním dohledem.

Bejvávalo Banka může zahraničnímu žadateli o úvěr zafinancovat třeba jen 80 procent z ceny nemovitosti, spíše ale pouze 70 procent.  Nepovinné doporučení České národní banky je totiž na 80 procentech, jen pro žadatele pod 36 let doporučuje vyšší zástavní cenu nemovitosti až 90 procent.  Kdysi bylo možné získat úvěr na 100 procent ceny bytu.

„Obecně platí, že k cizincům ze zemí Evropské unie jsou banky benevolentnější než v případě žadatelů pocházejících z ostatních zemí,“ vysvětluje Veronika Hegerová ze společnosti Hyponamiru.cz. Nejvýhodnější postavení při sjednávání hypotéky mají dlouhodobě Slováci, některé banky u nich nemusí vyžadovat například ani doložení přechodného pobytu. Po Slovácích následují žadatelé z Vietnamu a Ukrajiny. V souvislosti s válkou lze čekat, že část uprchlíků se domů nevrátí a v následujících letech u této skupiny zájem o hypotéky možná poroste.

Na hypotéku už mají jenom bohatí lidé
Sami developeři ale pochybují, že hypotéka bude tím hlavním druhem financování, především u nových bytů. „Lidí, kteří financují bydlení s úvěrem, teď ubývá,“ konstatuje Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group. Přesvědčuje se o tom nyní na pražském Žižkově, kde firma zahájila na pozemcích bývalého nákladového nádraží výstavbu a prodej prvních z více jak dvou a půl tisíce bytů.

Ukažte bydliště Hypoteční banky mapují, odkud jsou žadatelé o úvěr. Za bezrizikové jsou považovány, vedle zemí Evropské unie, třetí země jako například Spojené státy americké, Kanada nebo Austrálie.  Mezi rizikové se řadí Maroko, Etiopie a další africké země, země Blízkého východu a některé asijské země jako Indonésie či Srí Lanka.

„Ceny za metr čtvereční se v Praze teď pohybují na 144 tisících korunách, my se držíme asi o deset tisíc níže. Přesto vnímáme trend, že byty nyní kupují lidé, kteří mají našetřeno, v hotovosti,“ říká pro deník Metro developer Kunovský. Ani on, ani další developeři nevnímají klesající zájem o nové bydlení. Spíše naopak. Co nabídnou, to téměř okamžitě prodají.

Důvod, proč se nyní stávají „hypoteční nemovitosti“ špatně dostupnými, není složitý. „Splátku průměrné hypotéky na trhu ve výši tři a půl milionu korun, která při splatnosti 25 let přesahuje v současnosti hranici dvaceti tisíc korun, si opravdu nemůže každý dovolit. Hypoteční úvěry jsou teď produktem pouze pro vysokopříjmové části obyvatel,“ vysvětluje Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.