Jak růžová vína vznikají?
Hned na začátku vás musím opravit. Správně bychom měli používat výraz rosé, neboť ta růžová jsou jen jednou podskupinou. Tou druhou jsou klarety. Růžová vína se u nás vyrábí výhradně z modrých hroznů, tedy z těch, které slouží i k výrobě vín červených. Modré hrozny se vyznačují, až na pár výjimek zvaných barvířky, specifickou vlastností – veškeré barvivo je totiž uloženo v tenké vrstvě pod slupkou, dužina je bezbarvá. Chceme-li barvivo přenést do vína, musíme podrcené bobule macerovat ve vlastní šťávě, přičemž přítomné enzymy barvivo do šťávy vyplavují. To u červených vín trvá několik dnů až několik měsíců, ale při výrobě rosé ponecháváme bobule macerovat jen několik hodin. Proto se vyplavují jen lehké látky, proto je rosé plné ovoce, květin a lehkých tónů jogurtů či smetany a nenajdeme tu těžké a hluboké tóny vlastní červeným vínům vyrobeným ze stejných odrůd.
Z jakých odrůd se tedy rosé vína vyrábějí?
Rosé vína můžeme vyrobit ze všech modrých odrůd. U nás je velmi rozšířenou a populární odrůdou Zweigeltrebe, na druhém místě zřejmě Modrý Portugal a Frankovka. Velmi atraktivní jsou rosé z odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia a Merlot, která díky pikantním tónům ostružinových či černorybízových listů v buketu vynikají při soutěžích nad ostatními odrůdami. Mají většinou i vyšší kyselinu, a pokud se proti ní postaví zbytkový cukr, jsou to konzumentsky i degustátorsky vysoce ceněná vína. Na trhu však najdeme vína ze všech odrůd – Rulandské modré snadno poznáte podle cibulové barvy, Svatovavřinecké bývá měkčí a mazlivější, naopak André přísnější.
Na začátku jste zmiňoval klarety, jak ty se od růžových vín liší?
Klaret je vlastně bílé víno z modrých hroznů, proto se vyrábí zcela bez nakvášení, aby nedošlo k uvolnění barviva. Může se vyrábět z odstopkovaných hroznů, ale ideální klaret získáme velmi jemným lisováním celých hroznů. Klarety jsou proto v chuti ještě útlejší než růžová vína, většinou v nich dominují tóny květin či bylinek.
Odborníci prý u rosé vín rozeznávají velice širokou škálu barev...
Známý vinař a enolog Jan Stávek kdysi na vinařské fakultě barvy důkladně zkoumal a popisoval a došel k mimořádně široké paletě barevných tónů. Ta se pohybuje od bílé, šedé či jemně zlatavé u klaretů přes tělovou či takzvaný tón spařeného vepře povětšinou u odrůdy Rulandské modré, velkou škálu růžových tónů s podtóny barvy lososa či růží. Jedna z uznávaných variant je také barva koroptvího oka – přes sytější tóny malin až po vyloženě červené tóny jahod. Vše je přípustné, jen by klaret měl být skutečně bílý či šedý a barva by neměla obsahovat hnědé tóny.
Nedávno jste předsedal hodnotitelské porotě na velké soutěži rosé vín, jaké z toho máte pocity?
Akce se jmenuje Jarovín Rosé a je to největší soutěž pro tahle vína u nás. A moje pocity byly velmi pozitivní. Celkem jsme hodnotili 297 vzorků a celková úroveň byla opravdu vysoká. U „růžáků“ mě pak velmi potěšilo, že se zvýšil počet suchých vzorků a že se tedy naši vinaři pomalu odklánějí od růžových vín se zbytečně vysokým zbytkovým cukrem.
Kde se naši čtenáři mohou o těchto „jarních“ vínech dozvědět více?Nejlepší je zúčastnit naší pultové degustace, které pořádáme v květnu a červnu po celém Česku, všechny informace jsou také na webovkách kralvin.cz/dny-v-ruzovem. A kdo by chtěl studovat výsledky soutěže detailně, může se podívat na stránky www.jarovin.cz.