metro.cz

Větší foto
Děti si našly náhradu. | foto: Metro.cz

Děti žvýkají. Oblíbily si totiž tabák v problematické formě

  5:20
Pandemie koronaviru způsobila i něco dobrého. Část kuřáků přestala kouřit úplně, nebo alespoň závislost omezila. Jásat ale není namístě.

Nejlevnější krabička klasických cigaret stojí v běžném obchodě kolem 110 korun. Pokud „hulíte“ jeden paklík denně, měsíčně propálíte víc než tři tisícovky. Za rok slušnou all inclusive dovolenou u moře. Zbavit se tohoto návyku ale není snadné. Pro mnohé téměř neuskutečnitelné.

Největší závisláci prokouří třetinu svých příjmů
„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety,“ komentuje stav Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Pokud vynaloží obdobnou částku ještě za alkohol, mají velkou šanci na setkání s exekutorem.

Vysoká cena cigaret je podle Králíkové účinnou prevencí. Současné ceny v Česku považuje řada kuřáků, ač na ně stále žehrá, za nízké. Razantnějšímu zdražení by určitě nebránila. „Díky němu by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětluje zastánkyně nekuřáckého světa.

To, co plicní lékaře a všechny odborníky na nekouření trápí, je rozvoj nových forem nikotinových závislostí, které si v mnohém nezadají s běžnou závislostí na cigarety. Jak upozorňuje Eva Králíková, závislost na nikotinu vzniká již u dětí. Typický věk pro první cigaretu je deset až dvanáct let. Po svých 18. narozeninách si totiž poprvé zapálí jen jeden kuřák z deseti.

Sáček a „elektrika“ nejsou podle legislativy tabák
Mezi dětmi jsou teď velmi populární elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Ty totiž nepodléhají žádné regulaci. Především ze sáčků mají lékaři značné obavy.

„Nikotinové sáčky nepatří mezi tabákové výrobky. Kdokoliv si je proto může koupit v libovolném množství. Nikotin v nich obsažený přitom způsobuje těžkou závislost. Nikotinové sáčky si uživatelé umisťují pod horní nebo spodní ret. Nikotin se jim tak do těla dostává ústní sliznicí, což s sebou nese především riziko vzniku závislosti. Ze šetření prováděných zdravotními sestrami při osvětových akcích ve školách vyplývá, že zkušenost s touto návykovou látkou má polovina dětí v 5. a 6. třídách,“ upozorňuje Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti. Největší zastoupení nikotinových „žvýkacích“ sáčků je mezi mladými lidmi od 15 do 24 let.

Ubývají kuřáci, nebo naopak přibývají?
Poslední statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) některé naděje, že Češi ze strachu před covidem omezili kouření, ale možná hovoří jinak. Alespoň v posledních dvou letech. V porovnání s rokem 2020, kdy pandemie propukla poprvé, se loni spotřeba tabáku v té či oné formě zvýšila o víc než jedno procento u populace starší 15 let. Jak udává poslední zpráva SZÚ, máme nyní v této věkové skupině více než 24 procent kuřáků. Nicméně v porovnání se stavem v roce 2012 se jedná o nepřehlédnutelný pokles. Tehdy bylo v Česku přes 31 procent kuřáků nad 15 let věku.

To, co odborníci evidují, je odklon od klasických cigaret k novým formám, k již zmiňovaným nikotinovým sáčkům a především k nejrůznějším formám elektronických cigaret. „Mnozí se mylně domnívají, že pokud nekouří přímo tabák v podobě cigaret, nedělají pro své zdraví nic špatného. To je ale velký omyl,“ upozorňuje Barbora Macková, ředitelka SZÚ. Náplň pro elektronické cigarety totiž většinou obsahuje až dvacet procent nikotinu.

Zahřívané tabákové výrobky v současné době užívá kolem sedmi procent dotázaných. V porovnání s rokem 2020 je to růst o takřka tři procenta.

Je to marné...

  • Bez odborné pomoci se kuřáci závislosti nezbaví.
    • Asi třetina kuřáků udává, že se v roce 2021 pokusila přestat kouřit. Nejvíce jich bylo ve skupině 15 až 24 let. Jen 1,4 procenta z nich uspělo.
      • Nejvyšší snahu nechat kouření mají lidé s vysokoškolským vzděláním, u těch s nižším vzděláním úsilí klesá.
        • Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 procent kuřáků.

Komentáře

zpět na článek