Pohled lidí, kteří denně posílají na pulty velkých i malých prodejen pěkně vypečené bochníky, je v těchto měsících zachmuřený. Všechny pekaře trápí vysoké ceny plynu, elektřiny, zdražující mouka i další nezbytné suroviny.
Stýskání po tom našem pšenično-žitném
„Některým pekárnám už fixní ceny energií skončily, jiné to za chvíli čeká. Nakupuje se často na aktuální ceny, které mohou být u plynu až desetkrát vyšší,“ rekapituluje stav pekařského řemesla Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů České republiky. Přesto doufá, že jedinečný český chléb nevyhyne.
„Každému z nás se po delším čase stráveném v zahraničí začne stýskat po jedinečné chutí českého chleba, je bezesporu nejlepší na světě,“ říká Hlavatý. Na pšenično-žitný český chléb ve světě téměř nenarazíme.
Český je náš chléb i z hlediska vlastníků. Všechny velké, střední i ty nejmenší pekárny jedou z českého kapitálu. Jistou výjimkou jsou pekárny a dopékárny v obchodních řetězcích, to však nejsou samostatné „továrny na chléb“, pečivo tu vzniká většinou ze zamrazeného těsta a polotovarů.
I když některé velké obchody už delší dobu rozšiřují nabídku a zařazují k dalším výrobkům také chléb, jenž kompletně vzniká u nich.
Většina pečiva se prodá ve velkých prodejnách
Hypermarkety představují z hlediska pekáren jen sedminu jejich celkového počtu. Je jich u nás sto. Stejný počet je i průmyslových pekáren, těch řemeslných je pětistovka. Přes obchodní řetězce a nezávislé obchody se ale v Česku prodá drtivá většina pekařské produkce – osmdesát procent. Na oněch pět set malých pekáren a pekařů, které mají i vlastní pulty, připadá jen patnáct procent chlebů, rohlíků, housek, koláčů a dalších výrobků.
Ale právě stovky malých a také těch nejmenších pekáren významně oživují chlebový sortiment, který si zákazníci oblíbili. Někde si lidé mohou v jedné prodejně vybrat z deseti a více druhů chleba, stále častěji sahají po nejrůznějších chuťových variantách, ať již se semínky, dýní, uzeným masem, či dalších.
„Jestli je znát nějaký trend u našich pekařů, tak se méně solí těsto. Roli hraje tendence ke zdravější výživě,“ připomíná Petr Křivka, předseda představenstva pekařského a cukrářského svazu. Zákazníci také sahají častěji po menších bochnících.
Zvyšující se náklady momentálně nutí výrobce k častějšímu zdražování. Obvykle se teď ceny zvyšují tak jednou za dva měsíce. „Zatím je převažující částí konečné ceny mouka, na druhém místě je plyn,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý.
Jaký je náš trh
|