Hrady a zámky svítí o něco méně, na radnicích zase kontrolují těsnění

Tepelný komfort zatím v Aqualandu Moravia koupajícím neberou. Bazény i nadále vyhřívají. „K dispozici jsou ale i termální bazény Romulus a Remus, kde k vyhřívání pomáhá příroda. Úspory ale hledáme I prostřednictvím fotovoltaiky a dalších technologií,“ říká Petr Pavlacký, ředitel známého jihomoravského akvaparku.

Když ale deník Metro asi před měsícem oslovoval úřady a instituce, jaká konkrétní opatření připravují ohledně úspor energií, odpovědi byly spíše vyhýbavé. Teď se to už mění, i když asi úplně jasno nemají všude, a zda budou méně svítit a topit, se nedozvíte.

Na jihu Čech čekají na postoj vlády
Český Krumlov je živ nejen z daní podnikajících firem, ale ve značné části i z turistického ruchu. Budou se turisté ve zbytku letní sezony a v té zimní pohybovat uličkami města v přítmí a fotky osvětleného zámku, typické dominanty Krumlova, už nepořídí, protože se ztratí ve tmě? Počítají s tím v jihočeské architektonické perle?

„Zatím nemáme zpracován provozní plán úspor. Čekáme na postoj vlády k této věci, respektive na její reakci na doporučení Evropské unie,“ reagoval na dotazy místostarosta Českého Krumlova Josef Hermann. Připomínáme, že v této době se ale už všechny státy EU dohodly na patnáctiprocentních úsporách energií na tuto zimu. „Věnujeme pozornost spíše přípravě investičních opatření k úspoře nákladů na energie v objektech města,“ dodává místostarosta Hermann.

Skleníky pojedou tak, aby rostliny přežily
Konkrétní opatření týkající se energií na hradech a zámcích přijímá už nyní Národní památkový ústav (NPÚ). Některá opatření realizovali jeho pracovníci už loni, letos v nich pokračují. Výměna všech klasických žárovek za úsporné je už samozřejmostí. „Přistoupili jsme také k výměně nasvětlovacích těles objektů a významně redukovali dobu nočního nasvětlování památek,“ upozorňuje Klára Veberová, tisková mluvčí NPÚ. Ústav se přesto nedomnívá, že by nasvícení nebo nenasvícení objektů nějak výrazně ovlivnilo jejich přitažlivost a návštěvnost. „Věříme, že veřejnost úsporné kroky v tomto směru pochopí,“ říká mluvčí NPÚ Veberová.

Vedle osvětlení hradů, zámků a budov hledají památkáři úspory například v zámeckých sklenících. „Tam významně snížili teplotu vytápění na udržitelnou hranici pro uchovávané rostliny,“ říká Veberová. Úsporná opatření se týkají i správních budov a kancelářských provozů spadajících pod NPÚ, cílem je meziroční úspora energií alespoň o deset procent.

Jihlava zredukovala magistrátní ledničky
Buďte zodpovědní, jedeme v tom všichni. V tomto duchu začíná fungovat úsporný život jihlavské radnice. Vedení krajského města kombinuje investice do úsporných zařízení s „obyčejným“ šetřením. „Zaměstnanci byli vyzváni, aby se v následujícím období chovali zodpovědně a dodržovali pravidla vedoucí k úsporám,“ říká Radovan Daněk, mluvčí jihlavského magistrátu.

Úřad města například už zredukoval počet ledniček a současně je nahradil úspornějšími typy. Omezuje se i provoz elektrických spotřebičů v kancelářích, kontroluje se nastavení úsporných režimů a uspávání počítačů, monitorů nebo tiskáren. V zimě se bude topit v kancelářích méně, hlídat si budou i větrání. Důkladnou kontrolou prošla okna a těsnění.

„Tam, kde ještě byly klasické zářivky, jsme je nyní nahrazovali úspornými LED zdroji, došlo i k výměně starších vodovodních baterií za úsporné,“ vypočítává Daněk. V některých objektech magistrátu došlo navíc k výměně kotlů s inteligentním řízením spotřeby.

Ušetříme! Města i úřady redukují. Liberecký kraj ubral na klimatizaci už začátkem léta. Praha chce v magistrátních budovách v zimě topit jen na 22 stupňů Celsia. Ministerstvo průmyslu a obchodu ušetřilo už v letošní zimní sezoně ve své hlavní budově v Praze 24 procent plynu a 20 procent elektřiny. Nižší teplotu v úředních budovách ale musí posvětit změna v příslušném zákoně. Jedna miliarda korun. To je průměrná částka, o kterou se letos podle propočtů jednotlivých hejtmanství prodraží většině krajů v Česku náklady na energie v budovách, které spadají pod jejich působnost. Rezervy, které ale kraje momentálně na energie odkládají, nebo jsou schopné je odložit, se pohybují od 100 do 250 milionů korun. Krajské úřady ale ještě netuší, za kolik se bude elektřina a zemní plyn na burzách prodávat na začátku podzimu. Akce Hodina Země se koná vždy jen jednou ročně. Města, firmy, památky a další objekty reagují celosvětově na světelný smog a deklarují i šetření energiemi (kostel sv. Apolináře v Sadské v roce 2020). Letos v březnu potemněl v Praze Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo a dalších 50 míst. V Brně zhasli Špilberk, v Ostravě radnici. Je pravděpodobné, že během letošní zimy bude takových akcí i bez Hodiny Země víc.