Seriál Prsteny moci začíná dobou křehkého míru před blížící se bouří. Sledujeme společenství postav, které čelí znovuobjevení temného zla ve Středozemi. Prsteny moci se odehrávají v době takzvaného Druhého věku Středozemě, tedy v dobách, kdy došlo k ukování mocných šperků, podle níž seriál nese název. A také válce se záporákem Sauronem a vzestupu a pádu Tolkienovi variace na Atlantidu - ostrovní říše Númenor.
Tvůrci Payne a McKaye se museli při tvorbě seroše potýkat s nejednou překážkou. Druhý věk je totiž období, ke kterému zanechal Tolkien nejméně notiček. Přesto se jim daří servírovat divákům atmosferickou podívanou. Seriál proto nesměl chybět ani v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Pozor, přichází plochý Sauron
Jak už zmiňuji výše, seriál nás má postupně provést dějem prologu Jacksonova Společenstva Prstenu. Konkrétně se tak má stát v plánovaných pěti sezonách. Protože toho tvůrci nemají moc k dispozici, zalidňují Tolkienem v tomto období jen lehce načrtnutý svět vlastními postavami, vymýšlejí nové dějové linky a přicházejí s vlastním jazykem i zvraty. Tím pochopitelně štvou mnoho skalních fandů, čemuž se dá jen těžko divit.
Pán prstenů: Prsteny moci
Dochází tu totiž na zjednodušování Tolkienova odkazu. Seriálová Galadriel, Elrond, Gil-galad a další postavy mají jednoduše (zatím) méně vrstev, než jejich knižní a potažmo i ty filmové předlohy. Dochází tu ale i na další zjednodušování. Nejvíc boří zaryté pořádky v pojmenovávání lokací, kde se jede na obecnější notu. Díky bohu alespoň za tu mapku.
Diverzita, která se hodí do krámu
„Skoro všechny mužské postavy jsou zatím zbabělci, idioti nebo obojí. Pouze Galadriel je statečná, chytrá a krásná,“ postěžoval si na adresu seriálu miliardář Elon Musk a přidal se tak k části fanoušků, kteří vyčítají seriálu každou odchylku od kánonu. Někoho taky štvou černí hobiti, jiného přestárlí elfové. Mě osobně vadí, že jsem se nedočkali trpaslic, jejichž tváře jsou pořádně zarostlé vousem. V seriálu jsou obecně postavy až přespříliš „nagenderovány“, s čímž se Tolkien, respektive Peter Jackson ve svých kultovních filmech naprosto nepáral. Diverzita je holt žádoucí jen tam, kde se to hodí do krámu. V tomto ohledu je třeba dát hejtrům za pravdu.
Galadriel má ještě daleko do elfské vládkyně z knih Silmarillion a Pán prstenů.
Vizuální orgie
Co naopak na obrazovce dosud funguje naprosto na jedničku je výtvarná stránka seriálu. Nejsem žádný odborník na Tolkiena, ale tvůrci se zkrátka velmi chytře odvolávají k Jacksonovým filmům. Nejlépe je to patrné v dolech Morie, které se tu jmenují Khazad-dûm. Ve filmech od Jacksona je vidíme zpustošené a zamořené skřety, seriál nám je ale ukazuje v plném rozkvětu a na vrcholu nejvyšší slávy.
Bezvousá trpaslice
Filmová trilogie od Petera Jacksona si i přes počáteční kritiku zatvrzelých tolkienologů získala postupně postavení svatého grálu fantasy. Odlišnosti oproti knížkám si totiž uměla obhájit. Pevně doufám, že stejný osud potká i Prseny moci. Už jen proto, že je cesta tvůrců dlážděna dobrými úmysly. A taky proto, že zdaleka nejde o poslední seroš odehrávající se ve Středozemi.
Pán prstenů: Prsteny moci
|