metro.cz

Česká politika hrubne. Ubývá lidí, kteří by do ní chtěli vstoupit a zapojit se do veřejného života

  5:46
Tématem komunálních voleb jsou i celostátní problémy. Především energetická krize. Právě nutnost utkávat se s problémy může být podle politologů důvodem poklesu zájmu o kandidování.
ilustrační snímek | foto: MAFRAMAFRA

Výběr se ztenčil. Kandidátky politických stran zchudly. Češi za pár dní vyrazí ke komunálním volbám, vybírat ale budou z podstatně menšího počtu kandidátů. V roce 2018 se o přízeň voličů utkalo přes 216 tisíc lidí. Letos je to jen 195 tisíc. Například ČSSD nasadí do obecních voleb zhruba o 60 procent méně jmen než minule. O polovinu menší kandidátku má KSČM. Chudší je výběr například také u KDU-ČSL, ODS nebo hnutí ANO.

Důvodů, proč se Čechům nechce do politiky, je víc. „Práce v místních zastupitelstvech a obecních úřadech je náročná, i časově, a přitom málo ohodnocená finančně. Roste také byrokracie, která z krajů a státu práci na místní úrovni svazuje,“ míní Jiří Pehe, politolog a ředitel New York University in Prague.

Jeho kolega, politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just, vidí důvody poklesu zájmu o aktivní politiku ještě jinde. „První je obecně upadající zájem o věci veřejné, což je dáno i hrubnutím politiky a přirozeným pudem lidí vyhýbat se takovým situacím. Druhý důvod je částečně provázaný s tím prvním, a to je pokles členství v politických stranách u většiny subjektů,“ říká Just a dodává: „To má i jiné faktory než jen znechucení politikou. U některých stran je výrazným limitem rozvoje jejich členské základny věková struktura příznivců a neschopnost oslovit mladší generace, které by zajistily přirozenou kontinuitu dané strany.“

Vyhrají bez boje

  • Ve 1770 českých obcích už je znám vítěz voleb.
  • Vysvětlení je jednoduché. V těchto obcích existuje pouze jedna kandidátní listina.
  • Jelikož je v Česku zhruba 6200 obcí, jde zhruba o čtvrtinu.
  • Důvodem poklesu počtu kandidátů je například také vznik koalic.
  • Tam, kde šly dříve do voleb strany zvlášť, nyní kandidují společně.

Podle Justa se do komunální kampaně i letos promítají mnohá celostátní témata. Aktuálně je to především energetická krize a její souvislosti a dopady. „Takže i v rámci kampaně do zastupitelstev měst a obcí se setkáváme s tím, že se kandidáti vyjadřují k zastropování cen energií, energetické soběstačnosti a nezávislosti na Rusku, energetické bezpečnosti, dopadům energetické krize na ekonomiku a na sociální situaci obyvatelstva,“ vyjmenovává Just. „Nutnost utkávat se s krizí též může být jeden z důvodů poklesu zájmu o kandidování,“ doplňuje kolegu Jiří Pehe.

Oba politologové se schodují, že tématem komunální voleb jsou pochopitelně také snahy o zlepšení života v obci. Například v hlavním městě je letos podle Justa nejdiskutovanějším tématem doprava. „Nejen vlastní dopravní obslužnost, hustota sítě, dopravní investiční stavby a podobně, ale i problémy typu parkovišť, parkování a zón, průjezdnost některých oblastí v centru Prahy a cyklistické pruhy,“ upřesňuje Just.

Autor: Marek Hýř Metro.cz
zpět na článek