Potravina, nad kterou některé národy kroutí hlavou, je pro Čecha samozřejmostí. Vepřové na houbách si alespoň jednou v životě, dala asi většina z nás.
Minimálně jednu jedlou houbu najde na procházce přírodou určitě i ten největší smolař. Ovšem i pro ty zkušenější a pravidelné houbaře není pokaždé snadné určit konkrétní úlovek.
Místo atlasu hub displej mobilního telefonu
Dříve ti opatrnější vyráželi na houby s kapesním atlasem hub, aby nemuseli zbytečně sbírat a nosit i varianty nejedlé, mírně či smrtelně jedovaté. Jiní se podívali do atlasu doma. Teď vyrážejí občasní sběrači do podrostu s mobilním telefonem a každý nejistý nález ihned porovnávají s nejrůznějšími poradními weby, snímky sdílejí s jinými houbaři. Moudřejší se alespoň poradí. Nemoudří se spolehnou na „doktora Googla“.
„Houby se podle internetu určit nedají. Mezi houbami je obrovská variabilita, i plodnice stejného druhu mohou být tvarově i barevně odlišné, a tak vám pár obrázků na počítači nebo mobilu při určení příliš nepomůže,“ zní rada Jaroslava Klána z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Letošní postrach lékařů? Muchomůrka zelená
Právě nejrůznější internetové pomůcky k určování hub stojí za faktem, že otravy houbami letos výrazně narostly. Pocítili to například pražští lékaři. „V září jsme zaznamenali celkově 418 konzultací ohledně hub, za celý rok zatím 632 případů,“ říká Kateřina Kotíková, vedoucí Toxikologického informačního střediska VFN.
Je to vysoké číslo, když vezmeme v úvahu, že za celý rok 2021 tu řešili „jen“ 412 případů. „Letos v září řešíme častěji závažnější otravy, registrujeme více otrav muchomůrkou zelenou,“ upozorňuje toxikoložka Kotíková.
Spokojenější jsou v jižních Čechách, které se řadí k houbařským rájům, především v okolí třeboňských rybníků a v lesích u rakouských hranic. Tam zatím lékaři pohotovost nevyhlásili. „Letos jsme překvapivě větší počet pacientů neměli, obvykle jen několik příjmů v ambulanci spíše kvůli trávicím potížím po nevhodné úpravě hub ,“ uvedla pro Metro Eva Nováková, mluvčí Nemocnice České Budějovice. Přímo v nemocnici pak hospitalizovali tři pacienty, kteří požili plodnice muchomůrky tygrované. U nich se projevila přechodná poruchou vědomí. „Průběh byl ale příznivý, tyto případy ale spadaly už do období před létem,“ upřesňuje Nováková.
Pojistka pomůže, zdraví a život ale nevrátí
Že následky nepozorného posouzení hub mohou být tragické, to ukazuje případ čtyřčlenné rodiny. Osmiletý syn otravu nepřežil, dvanáctiletý podstoupil transplantaci jater. Matka je momentálně trvale na dialýze, s výhledem na transplantaci jater. Otec byl bez následků, pracovní neschopnost rodičů se protáhla na tři měsíce.
Proti otravě houbami se lze pojistit. Není na to samozřejmě samostatná pojistka, ale pokud splníte veškeré podmínky, vztahují se na nepozorného houbaře či konzumenta nejrůznější ustanovení pojistných smluv.
„Otrava houbami je mezi vymezenými pojistnými událostmi v pojistných podmínkách úrazového pojištění, například smrt nebo trvalé následky,“ připomíná Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa. Následky lze pokrýt i z dalších druhů připojištění.
„Postižený klient by po akutní otravě mohl pobírat denní odškodné až po dobu 35 dnů léčby,“ vyjmenovává podmínky Petra Leštinová, manažerka likvidace škod z pojištění osob Uniqa. V případě otravy dítěte by potom v případě sjednání náležely rodičům také dávky určené za ošetřování některého člena rodiny.
„Otravné“ mýty
|