„Snímek, který je momentálně v kinech, ale nemá divákovi ukazovat, co je správné. Doufám, že se mu však daří otevírat diskusi a vést diváky k zamyšlení,“ říká pro Metro Wiński, pro nějž je film režijní prvotinou.
O čem jsou Hranice lásky?
Je to erotická love story o páru, který se rozhodne otevřít vztah a vyprávět si o svých zážitcích s jinými partnery. Svoje intimní zpovědi nahrávají v posteli na mobil. Diváci se tak mohou těšit na spoustu napětí, vzrušení, dobrodružství, emocí, ale i hodně vtipných momentů. Mají také šanci vidět největší české filmové hvězdy, jako je Hana Vagnerová, Martin Hofmann, Hynek Čermák, Eliška Křenková, Antonie Formanová nebo Lenka Krobotová ve velmi odvážných rolích. Hodně odlišných od toho, na co jsme u těchto herců v českých filmech zvyklí.
Ústřední dvojice snímku řeší skomírající vztah tím, že se začne potkávat s jinými lidmi. Jak jste přišel právě na tohle téma?
Téma hranic upřímnosti a svobody ve vztahu mě fascinuje a děsí zároveň. Začal jsem si před lety sám pro sebe klást otázky: Na kolik vlastně můžeme být svobodní a upřímní ve vztahu? Měli bychom být vůbec upřímní, nebo jsou věci, které nesmíme partnerovi říct? Můžeme v rámci vztahu s jedním partnerem realizovat všechny svoje fantazie a potřeby? Je k tomu nutné lhát a podvádět, nebo abychom se navzájem nezraňovali, musíme potřeby potlačovat a vytěsňovat? Nebo existuje ještě jiná, upřímnější varianta vztahu, ve které se nemusíme v ničem omezovat a zároveň zážitky otevřeně sdílet s partnerem? Z těchto otázek vznikl film, ale ani po osmi letech práce nemám jednoznačné odpovědi.
Jak jste poznal, že má Vagnerová talent na psaní scénářů? A má ho?
Má. Měl jsme s Hankou zkušenost s krátkým filmem o sexuálním experimentu dvou párů, který jsme spolu kdysi natočili na FAMU. Hanka chtěla pro sebe nějakou odvážnější psychologickou roli, která by jí umožnila dostat se ven ze škatulky seriálové celebritky. Dlouhé roky dostávala totiž stejný typ rolí. K tomu v té době procházela vztahovou krizí, takže téma vypořádávání se s nevěrou a lží jí bylo blízké. Začali jsme si vyprávět naše osobní zážitky a fantazie, sbírali jsme zkušenosti našich kamarádů a načítali na internetu články o polyamorii, swingers a otevřených vztazích. Samotný scénář vznikal tak, že jsme měli nápady na scény a ty jsme společně improvizovali před kamerou a nahrávali se u toho. Z těch videonahrávek pak se mnou Kasha Jandáčková sepsala finální verzi scénáře.
V obsazení Hranic lásky se objeví nejznámější čeští herci, ale i ti začínající. Jak jste vybíral tento koktejl?
Neměli jsme peníze na castingového režiséra, takže jsem to celé obsazoval sám. U tak intimního tématu bych se navíc bál svěřit oslovování herců profesionálům. Část herců jsem znal z divadel a filmů, část jsem vybíral pomocí fotek. Pak jsem je pozoroval v divadelních kavárnách, na představeních, koukal jsem na jejich rozhovory na internetu. Potom jsem se s každým osobně setkal a bavili jsme se o projektu. Většina z nich se na začátku trochu bála scénáře, děsilo je, že se budou muset svlékat kvůli sexuálním scénám, kterých je ve filmu hodně. Obávali se taky, že v rukou nezkušeného filmaře ten příběh může vyznívat lacině a vulgárně.
Například Hana Vagnerová a Matyáš Řezníček se coby postavy filmu natáčejí na mobilní telefon v posteli právě i při intimních hrátkách. Nedělalo jim to problém?
Vlastně jim to pomáhalo nestydět se tolik v intimních situacích. Drželi v ruce mobil a nemuseli tolik myslet na to, že jsou nazí nebo že mluví o velmi odvážných sexuálních zkušenostech.
Vagnerová prohlásila, že v rámci příprav filmu zvažovala návštěvu swingers party. Byl vůbec někdo, kdo měl se scénářem takový problém, že odmítl vaši nabídku?
Se scénářem měli na začátku problém vlastně všichni herci. Čtyři herečky dokonce odmítly ve filmu hrát, ale nakonec jsem je všechny přesvědčil a jsem jim za jejich důvěru vděčný. A jeden velmi známý český herec odmítl ve filmu hrát, protože zrovna v té době žil v otevřeném vztahu a byla to pro něj velmi bolestivá zkušenost. Proto se nechtěl tímto tématem zabývat ještě v profesionálním životě.
Snímek byl oceněn na festivalu v Karlových Varech cenou zahraniční kritiky, na festivalu Finále Plzeň, zároveň cestuje po festivalech v zahraničí.
Porota kritiků nám v Karlových Varech udělila cenu „za hluboké, vtipné a něžné ztvárnění složitosti mezilidských vztahů, lásky a sexuality“. Myslím, že to přesně vystihuje univerzální sdělení filmu a citlivost našeho přístupu k tomuto složitému tématu. Hranice lásky totiž nejsou o sexu, ale o upřímnosti vůči sobě a vůči partnerovi, o tom, nakolik umíme přímo komunikovat ve vztahu naše emoce a potřeby.
Film vidělo v prvních dnech už pár desítek tisíc diváků v kinech, jaké jsou jejich reakce?
Nikoho ten film nenechává lhostejným, debaty po projekci vždycky trvají přes hodinu a pokračují často i na baru mimo kinosál. Hodně lidem náš film přijde vtipný. Často se taky ptají na jeho závěr, mají totiž různé názory na to, jestli náš hlavní pár zůstal spolu, nebo se rozešel. Ale myslím, že většinu diváků ten film hluboko zasáhne, protože je přinutí položit si stejné otázky, jaké si pokládá naše dvojice – nakolik jsem ve vztahu svobodný a upřímný? Nakolik jsem upřímný sám k sobě? Tu odpověď si každý musí najít sám a pro sebe, neexistuje totiž jedna univerzální.