metro.cz

Větší foto
Veronika Batelková | foto: Archiv

Vždyť to psali na netu! Rozlišit dezinformace studenty učí i hra o ananasu na pizze

  6:38
Projekt Zvol si info funguje už šest let. Nyní se parta mladých lidí, která bojuje s dezinformacemi, spojila se studenty z dalších univerzit a vytvořili multimediální výstavu Designformace. Předsedkyně spolku Veronika Batelková pro deník Metro hovořila nejen o aktuální expozici.

K čemu slouží výstava Designformace?
Dlouhodobě hledáme způsoby, jak předávat mediálněinformační gramotnost různým cílovým skupinám, a snažíme se jít rozličnými cestami. Tou hlavní je, že vzděláváme pomocí workshopů a přednášek, ale zároveň hledáme přitažlivější možnosti. Výstava Designformace vznikla proto, že jsme zjistili, že dezinformace v Česku nikdo nevystavoval a téměř ani v Evropě. Vzali jsme to tedy jako výzvu, říkali jsme si, že vystavit dezinformace nebude snadné. Bavili jsme se, že design jako nástroj může sloužit k pochopení složitých témat. Rozhodli jsme se proto jít cestou designu, kdy jsme ve spolupráci Masarykovy univerzity s Univerzitou Karlovou udělali výzkum mezi učiteli, co oni potřebují k výuce mediální gramotnosti. Výsledky jsme odprezentovali studentům Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a ti pak připravili prototypy, jaké digitální pomůcky můžou pro výuku fungovat. My jsme z nich vybrali ty, které jsou podle nás nejlépe zrealizovatelné, a vystavili je. Výstavou se snažíme ukázat, že nemusí být těžké s tématem dezinformací pracovat, pokud učitelé využijí nějaké digitální pomůcky. Chtěli jsme dostat téma dezinformací mezi lidi nějakým inovativním způsobem.

Můžete to na jednom příkladu popsat?
Ano, třeba na tématu sociálních bublin. Každý uživatel sociálních sítí je uzavřený v bublině a dostává jiné informace než ostatní díky algoritmům. My můžeme přijít na základní školu a říct jim, že se tohle děje, anebo je můžeme nechat si zahrát hru, ve které si to reálně zkusí. Taková hra je právě v rámci jednoho z prototypů, který se jmenuje Pizza záhada. Žáci či studenti získávají různé informace o ananasu na pizze. Je to schválně trochu legrační téma, abychom nezabrušovali třeba do politiky. Studenti si tedy vyzkoušejí, jaké to je, když dostávají nějaké informace, a potom si udělají názor na kauzu. Pak ale zjistí, že kdyby měli těch informací, které má třeba jiná skupina, víc, mohl být jejich názor zformulován trochu jinak. Lépe si to pak zapamatují pro běžné situace do budoucna.

Vždyť to psali na netu

  • Výstava Designformace s doprovodným názvem Vždyť to psali na netu je k vidění do konce roku v Kampusu Hybernská v Praze. Je zde šest návrhů digitálních pomůcek.
  • Více informací o projektu se zájemci dozvědí na designformace.cz nebo na webu zvolsi.info.

Nebude ale tahle forma pro některé učitele spíše ještě obtížnější?
Uvědomujeme si, že je to těžší a že to zaujme spíše aktivnější učitele, kteří se nebojí inovací. Proto pracujeme na metodice k jednomu prototypu, kde se to snažíme učitelům co nejvíce usnadnit, aby dostali návod, jak se vším pracovat. Jsou to zatím opravdu jen prototypy. Chtěli jsme ukázat, že to je vůbec možné. Pokud se nám podaří získat další finance, můžeme udělat metodiku k více ukázkám. Ale to, že pomůcky využívají učitelé, kteří opravdu chtějí, a mnozí další nikoliv, je obecný problém.

Jak se vám vlastně obecně vzdělávání daří?
Víme, ke komu mluvíme. Jsme mladí, což může být pro někoho nevýhoda, ale my to bereme jako výhodu, protože my se pohybujeme ve stejném prostoru jako studenti, na stejných sociálních sítích. Pro některé učitele je to vítané, protože sice chtějí být studentům blíž, ale nechtějí si kvůli tomu třeba instalovat TikTok. My jsme ti, kteří to udělají za ně. Sledujeme trendy a mluvíme stejným jazykem jako studenti či žáci. Když děláme workshopy pro učitele či knihovníky, nikdy jsem se zatím nesetkala s negativní reakcí. Spíš si myslím, že si učitelé uvědomují, že kvůli svým povinnostem nemají na některé věci kapacitu, kterou my naopak máme. Ale uvědomujeme si, že musíme být také trochu odborníci na vzdělávání, takže já si třeba dělám pedagogické minimum.

Komentáře

zpět na článek