Každý rok je lidé rozbalují mezi dárky od Ježíška. Ponožky jsou takovým symbolem nechtěného, ale užitečného vánočního dárku. Pokud je rádi dáváte nebo dostáváte, těmi letošními můžete kromě nohou v teple darovat i dobrý skutek.
Aktivní senioři
Projekt Ponožky od babičky zapojuje už osmým rokem do ručních prací seniorky. Za aktivitou stojí nezisková organizace Elpida, která se snaží podporovat aktivní život babiček a dědečků, aby tak mohli zůstat součástí společnosti. První ročník zahajovalo pouze pár klientek kulturního Centra Elpida, v současnosti se zapojuje přes 200 žen z celé republiky.
„Hledali jsme výrobek, který by vytvořili naši klienti, senioři, který bychom mohli prodávat a přivydělat si tak na provoz našeho kulturního a vzdělávacího centra,“ vysvětluje záměr projektu Iveta Čížová, PR manažerka Elpidy. Přes různé klíčenky, pouzdra na mobily, na brýle se dostali až k pleteným ponožkám.
„Zjistili jsme, že se nejlépe prodávají a že je po celé republice spousta žen, které pletly celý život a rády se do projektu zapojí,“ pokračuje Čížová.
Nejstarším pletařkám, které přikládají své ruce k dílu, je kolem devadesáti let. „Všechny dámy vědí, že jde o charitativní projekt, kdy jde část výdělku samotným pletařkám a část jde na podporu programů pro seniory v Centru Elpida,“ objasňuje Čížová, co se s hotovými produkty dále děje.
Na kurzech předávají pletařky své zkušenosti.
Společenská událost
Neméně důležitou částí projektu je společenská část. „Chodím do Elpidy tři roky, pletení mě baví a ještě je to společenská událost,“ svěřuje se deníku Metro jedna z pletařek Pavla Tůmová. „Dostanu se mezi lidi, protože bydlím sama. Získám tady nové návody i kamarádky. Pamatuju si, že stejně jako my se přes zimu scházely babky u draní peří a povídaly si. Tady je to vlastně podobné. Jen u toho peří se nesmělo kýchnout,“ směje se při vzpomínání Tůmová.
Společné tvoření seniorkám pomáhá s rozvíjením kreativity i zaháněním smutku. „Mnoho lidí v důchodu svou nečinností sklouzává k litování. To já nemám ráda,“ říká další z tvůrkyň Marie Horynová. „Proto bych pletení doporučila, protože to je náplň času a také se při pletení vyčistí hlava. A výsledek hned vidíte, je hmatatelný. A když se navíc ponožky někomu líbí a třeba si je i koupí, naplňuje vás to, není to zbytečné,“ přibližuje Horynová.
Mezi pletařkami se najdou začátečnice i profesionálky. „Já jsem původním povoláním pletařka punčoch u firmy Baťa. Pletu celý život, první svetřík jsem upletla bráškovi v roce 1952. A pak už to začalo,“ vzpomíná na své začátky další účastnice Dagmar Melicharová. „Pletení mě baví vlastně celý život. Už jako školačku mě maminka naučila plést takové ty základní věci. A když jsem byla větší, pletla jsem svetry i podkolenky pro horolezce, protože všechno bylo drahé, a tak nebylo nic jednoduššího než si to vlastními silami vyrobit,“ přibližuje Melicharová.
Ponožky od babiček
Opravy i kurzy
Kromě hotových výrobků nabízejí seniorky také službu opravy ponožek. Pokud své oblíbené ponožky od babičky prodřete, zkušená pletařka Marie Čížková vám je za poplatek zaštupuje.
V Elpidě se pod vedením seniorek také můžete naučit samotnému pletení. Pletařky na workshopech předávají své zkušenosti i životní příběhy. Zatímco pletení prodejných ponožek je zatím vyloženě dámská záležitost, kurzy lákají i pánské účastníky. Kromě radosti všech zúčastněných tyto aktivity navíc přispívají i k ekologii, protože se využijí zbytky příze.
„Nerada pletu z nové příze, ráda upotřebím i ta nejmenší klubíčka a baví mě vymýšlet, jak nakombinovat barvy a spotřebovat přitom všechny zbytky,“ přiznává stálá členka pletací společnosti Horynová. „Mám největší radost, že z toho, co by se normálně vyhodilo do kontejneru, vyrobím ponožky, které se navíc i někomu líbí,“ dodává Horynová.