Jak dlouho jste připravovali novou inscenaci a o čem podle vás pojednává?
Přípravy nám bohužel kvůli zranění zabraly mnohem déle, než jsme chtěli a než jsme si přáli. Zkoušeli jsme nakonec celých osm měsíců. Novinka představuje čtyři ženy, které nás inspirují: dvě slavné osobnosti a dvě „obyčejné“ ženy, které zasáhly do životů členek souboru.
Máte vy sama ve skutečných ženách nějaké vzory či aspoň zdroje inspirace?
Žádný specifický vzor nemám, ale na sociálních sítích samozřejmě sleduji spousty uměleckých profilů, které mě inspirují v tom, co dělám. Je to pro mě taková neustálá připomínka, že se vše posouvá kupředu velmi rychle a pokud na sobě přestanu pracovat a rozvíjet své schopnosti, může mi vše utéct.
Čtyři postavy nabízejí čtyři žánry. Jde o prolínání v postavách i žánrech v podání vás a vašich kolegyň?
Během představení se čtyři hlavní postavy neprolínají v jedné chvíli, vždy se změní celá scéna a charakter prostředí. Pro diváka je kontrast mezi nimi zajímavý a má dostatek času se naladit do další části i vzoru. Co se týče propojení, bylo to na režisérovi Jaroslavu Wertigovi a choreografovi Jindřichu Panském. My se jim snažili co nejvíce pomoci tím, že se do nám přiřazených postav vžijeme a vyjdeme vstříc jejich vizím, i když se nám to někdy na první pohled nezdálo. Nakonec jsme byli všichni spokojení.
S Losers Cirque Company vystupujete už několik let, přesto je pro vás některý z pohybových či uměleckých žánrů stále těžký a musíte se na něj při zkoušení více zaměřit?
Pokaždé se učíme něco nového. Učení nového prvku nastává často i v disciplíně, která je nám dobře známá, a my jsme tak neustále nuceni posouvat své hranice zas o něco dál. Ale pokud mám být konkrétní, tak pro mě vždy bude velmi složité herectví.
Žena, růže, píseň, kos
Našla jste i v sobě při přípravě inscenace nové stránky z pohledu ženy?
Nejsem si tím jistá. Utvrdilo mě to ale v tom, že se na ostatní členky souboru a své kolegyně můžu spolehnout a ony zas na mě. Jsem hrdá, že jsme byly společně schopné vytvořit samostatné celovečerní představení ryze s ženským obsazením, takové, které dokáže zaujmout diváky.
Jak vnímáte měnící se postavení žen ve společnosti a různé snahy o zrovnoprávnění? Nemohou některé kroky, jako nutné kvóty pro pohlaví, ve vedení velkých společností působit až protichůdně?
Myslím, že pokud je žena schopna práci vykonávat dobře a má dostatečnou kvalifikaci, není důvod, proč by na určité pozici neměla být. A stejně, je-li nějaký muž schopnější, nevidím důvod, proč by měla být na stejné pozici žena jen a pouze z toho důvodu, že je žena.
Hrajete v různých projektech na různých scénách a kalendář máte nabitý. Daří se vám snadno přepínat na jiná představení, co zrovna budete hrát?
S tím mi pomohla sportovní průprava a vzdělání. Odmala jsem dělala gymnastiku na Bohemians Praha. Studovala jsem konzervatoř, Taneční centrum Praha, kde jsem byla členkou Balet Praha Junior, a jejich pestrý repertoár, který nám připravovali, nám velmi pomohl v tom, jak se naučit přepínat mezi charaktery postav a představení.
Jak se těšíte na Vánoce, přijde i u vás trochu zvolnění a uklidnění?
Na Vánoce se těším moc, budu s rodinou, na kterou nemám vždy tolik času, kolik bych si přála. Zvolnění mi vhod určitě přijde, protože se konečně po zranění vracím do stálých kolejí. Zároveň ale doufám, že po svátcích budu mít času méně, protože snad konečně budu mít možnost více hrát.