Během kalendářního roku se setkáváme s mnoha svátky či významnými dny. Některé jsou specifické tím, že se při nich nevzpomíná ani v pravém smyslu slova neoslavuje. Dnešek je například označován za Den bezpečnějšího internetu, který je „slaven“ již ve více než dvou stovkách zemí světa. „Internet lze jednoduše popsat jako celosvětový systém propojených počítačových sítí, které umožňují sdílet data, komunikovat, obchodovat a tak dále. Pochopitelně kromě takto přínosných možností pro lidstvo se v tomto elektronickém světě vyskytuje mnoho nástrah a rizik. Sedmý únor sice není tak světově významný z hlediska tradic s ním spojených, jako jsou třeba Vánoce či Mezinárodní den žen, avšak z pohledu osobního bezpečí a vlastní bezpečnosti je nesmírně důležitý,“ říká pro deník Metro Miroslava Krejčová, vedoucí oddělení prevence Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.
Počítač je něco jako automobil
Pražští policisté se na redakci deníku Metro před časem obrátili s tím, že je upozorňování uživatelů na nejrůznější nástrahy kyberprostoru mnohdy nejen v médiích upozaďované. Rozhodli jsme se proto u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu dát společně dohromady několik varování, rad a tipů.
„Často se ve své profesi setkáváme s případy, kdy lidé investují značné finanční prostředky do moderní elektroniky renomovaných světových značek a přitom již nevěnují pozornost vlastnímu zabezpečení elektroniky a systémů v ní nainstalovaných. Mám na mysli programy označované jako antivir, antispyware, antimalware a podobné. Tyto programy mají za svůj hlavní úkol zajistit jejich uživateli maximální bezpečí s jeho počítačem, tabletem či mobilním telefonem,“ dodává Krejčová. Podle ní to lze obrazně přirovnat k situaci, kdy si lidé pořídí nový automobil v řádech milionů korun s nejmodernějšími bezpečnostními asistenty. „Ty za ideálních podmínek snižují nebo zcela eliminují riziko vzniku dopravní nehody. Avšak na kola si lidé nechají nasadit pneumatiky, které jsou nejlevnější a technicky již za hranicí životnosti. Tedy aby vozidlo bylo maximálně bezpečné, musí mít k tomu i adekvátní kvalitu svých části. A to samé platí i v on-line prostoru,“ vysvětluje pro deník Metro Krejčová.
Vishing neboli navolávání
Tou nejrizikovější problematikou v elektronickém světě jsou právě viry nebo také škodlivé programy jako takzvaný spyware, malware a ransonware. Jedná se o situace, kdy si do elektroniky nainstalujete programy či aplikace, které mají za cíl buď přístroje poškodit, či je zakódovat s případnou vizí výkupného za odblokování. Nebo z elektroniky sbírat a odesílat citlivá data.
Druhá oblast kyberprostoru, která je pro obyvatele v současné době velmi riziková, zneužívá důvěřivost a strach. Jedná se o vishing a phishing. Prvně jmenovaný fenomén probíhá takzvaným navoláváním. Cílem je přesvědčit volaného, že ho jakoby kontaktovala některá z českých bank či policie. Domnělá instituce informuje třeba o tom, že z účtu volaného zablokovali odcházející nebezpečnou transakci v řádech tisíců korun. Vzápětí okamžitě vystresovanému posluchači nabídnou bezpečné řešení, které je má ochránit od podobných nepříjemností v budoucnu. „Ve skutečnosti navedou posluchače ke stažení jisté podvodné aplikace a následně pro ověření identity majitele účtu jim má nadiktovat platební identifikátory své debetní/kreditní karty. Je potřeba si uvědomit, že tyto realizátoři hovoru vydávající se za zaměstnance bank či policie jsou skvělí manipulátoři, kteří perfektně a obratně reagují na nejrůznější připomínky vystrašených volaných osob,“ popisuje pro deník Metro Krejčová.
Phishing alias rhybaření
Při takzvaném phishingu, kterému se také říká rhybaření, naopak pachatel kontaktuje uživatele internetu e-mailem či jiným elektronickým komunikačním kanálem. Využívá přitom webových rozhraní, která jsou snadno zaměnitelná s webovými stránkami velice známých společností, a u uživatelů tak snadno nabudí pocit bezpeční a důvěryhodnosti. Nejčastěji se jedná o jména obvykle využívaných přepravních společností. Následně už jen čekají, kdy lidé vyplní a odešlou své osobní a přihlašovací údaje do snadno zaměnitelných formulářů.
Další častou nebezpečnou situací je podle Krejčové ta, kdy pachatel zneužije profil vašeho skutečného přítele nebo jeho jméno. Následně se za něj vydává pod legendou, že byl jeho účet zablokovaný a on zadal do systému právě vás, jakožto jejich přátele. Důvodem byla autorizace a potvrzení, že se skutečně jedná o ně. „Tyto legendy jsou snadno uvěřitelné, protože se v případě slabého hesla může stát, že se k vašemu účtu skutečně někdo či něco prolomí. Pak většinou následuje žádost o napsání vašeho telefonního čísla, na které vám právě ten bezpečnostní systém pošle čtyřmístný či šestimístný kód potřebný pro onu smyšlenou autorizaci. Ve skutečnosti, pokud to tak opravdu provedete, v tu chvíli nejčastěji autorizujete mobilní platbu ze svého účtu v řádu tisíců korun,“ konstatuje Krejčová.
Hlídejte i své ratolesti
Třetí největší riziková problematika on-line prostoru je spojená s dětmi. Během posledních tří let totiž došlo podle policistů k masivnímu napojení dětí do kyberprostoru. Stalo se tak kvůli pandemii a s ní spojeným omezením osobního kontaktu a potřeby komunikace dětí se školou a okolím. „Děti patří mezi nejvíce důvěřivé věkové skupiny, a je nutné s nimi problematiku nebezpečnosti internetového prostředí často diskutovat, ať už se jedná o dětskou pornografii, spojenou s následným vydíráním dítěte, nebo kyberšikany ze strany jeho okolí. Drtivá většina zákonných zástupců nám často tvrdí, že tato nebezpečí se jejich ratolestí rozhodně netýkají. Bohužel se s mnohými z nich pak setkáváme u nás na odděleních ve chvíli, kdy již právě řešíme protiprávní jednání spáchané na jejich dětech,“ krčí rameny Miroslava Krejčová.
Data do zpráv nepatří
Aby byl internet dobrým sluhou a ne zlým pánem, může podle policistů ovlivnit každý z nás. Jen je třeba chovat se obezřetně a uvědomit si, že ve virtuálním prostředí se každý musí chovat jako v reálném světě. To, že nikdo nedává nic zadarmo nebo výrazně výhodně, by mělo být víc než zřejmé. Stejně tak jako nikdo bezmyšlenkovitě nepředá klíče od svého domu nebo bytu komukoliv, běžně nesděluje svá hesla nebo identifikační údaje druhé osobě.
„Mějte vždy na paměti, že osobní data nikdy nikomu nesdělujte. Nikdy také nikomu nepřeposílejte žádné potvrzovací zprávy. Případné dotazy či náměty vztahující se k prevenci adresujte na krpa.prevence@pcr.cz,“ uzavírá pro deník Metro Krejčová.