Nejdřív přestane nájem platit jeden byt. Pak se přidávají další. Dluhy za ně musejí platit poctiví nájemníci. Movitějším dojde trpělivost a odstěhují se. V domě zůstanou jen neplatiči, a když dojdou peníze na údržbu, přijedou buldozery a dům jde k zemi.
Z poctivých se mohou stát také zadlužení
„I takové mohou být konce tam, kde se nahromadí dluhy neplatičů,“ říká Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) k problematice dluhů a především k problému oddlužení. Bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) nejsou jediné subjekty v Česku, které neplacení dluhů trápí.
Návrh nového insolvenčního zákona počítá s kratší dobou, po kterou musí dlužník odvádět peníze na umoření dluhu. A to z pěti na tři roky. V konečném důsledku tak zaplatí nanejvýš šest a půl procenta svých závazků a pak je považován za oddluženého. Novela je namířená i proti dluhům, jako jsou nezaplacené pokuty z MHD nebo lichvářské úročení půjček a další pokuty, ale výrazně ubírá i poctivým věřitelům.
Ve Vysloužilovi nové řešení vyvolává tlak v oblasti žaludku. Někdy naráží na názory, že by si například společenství vlastníků měla vedle fondů oprav vytvářet i fondy pro případné hrazení dluhů neplatičů. Tyto názory považuje za scestné. „Společenství nejsou ziskové organizace, jsou tu jen pro to, aby se starala o správu domů, a pokud mají neplatiče, musejí to hradit z fondu na opravy,“ upřesňuje předseda SČMBD. Což může nakonec vést k tomu, že bude málo prostředků na udržování nemovitosti a její provoz. „Nazval bych to bezmocí slušných vlastníků,“ říká Vysloužil.
V Česku je zhruba deset tisíc bytových družstev a necelých 75 tisíc společenství vlastníků bytových jednotek. Což se týká asi čtyř a půl milionů obyvatel Česka. „Podle posledních zpracovaných údajů za roku 2021 mají nájemníci u družstev a SVJ asi 180 milionů korun dluhů za nájem a služby,“ vypočítává Vysloužil.
Média vytvořila pokřivený obraz dlužníků
Dluhová problematika je však mnohem širší, než aby se omezila jen na dlužné nájemné a problémy bytových družstev nebo „esvéjéček“. „Za posledních sedm let se tu vytvořil zkreslený obraz dlužníka a věřitele, který se omezil na matku samoživitelku a seniora na straně jedné a zlého věřitele na straně druhé,“ zdůrazňuje Jarmila Veselá, ředitelka InsolCentra, společnosti, která shromažďuje data o dluhové problematice a analyzuje ekonomické a právní hlediska této oblasti.
Právě data ukazují, že ze zhruba půl milionu dlužníků tvoří ohrožené skupiny, tedy senioři, invalidé druhého a třetího stupně a případně i matky samoživitelky, asi jen jednu čtvrtinu. Přibližně 380 tisíc dlužníků jsou lidé v produktivním věku a z toho tři čtvrtiny představují muži.
Agresivní neziskovky a obce v pasti
Zajímavostí je, že nesouhlas s novelizací insolvenčního zákona vychází nejen od svazu bytových družstev nebo soudců, kteří se zabývají neplatiči, výhrady mají například i pomocné ekonomické orgány české vlády. „V případě novely insolvenčního zákona se navíc setkáváme s poměrně agresivní kampaní neziskových organizací, jejichž argumentace se promítla i do mediálního obrazu,“ připomíná ředitelka InsolCentra.
Ke kritice „usnadněného dlužení“ se připojil i Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR). „Téměř devadesát procent občanů a naprostá většina starostů naopak považuje za nutné, aby dlužníci svým závazkům dostáli,“ říká ředitelka SMO Radka Vladyková. Vychází z výzkumu, který si nyní nechalo vypracovat InsolCentrum v reprezentativním vzorku asi dvou tisíc respondentů.
„Na novou právní úpravu doplatí všichni,“ upozorňuje Vladyková. Zastává názor, že když někdo dluží za nájem v obecním bytu, dluží tak všem obyvatelům daného města nebo obce.
Vladyková současně připomíná poznatky ze sousedního Rakouska. „I tam jsou například neplatiči nájmu v sociálních bytech. Současně platí, že když nájemník přestane nájem platit, přestává být nájemníkem a nemá ochranu. Měli bychom věci nazývat pravým jménem,“ dodává Radka Vladyková ze Svazu měst a obcí.