metro.cz

Rozhovor: Občas mi to omlátí o hlavu, říká malíř hospod Pavel Jákl

  9:00
I ten, co se galeriím vyhýbá jako čert kříži, nejspíš jeho obrazy už někdy viděl. Musí ale chodit na pivo. Výtvarník Pavel Jákl za uplynulé čtvrtstoletí svými charakteristickými malbami vyzdobil už více než stovku hospod.
Pavel Jákl před holešovickou Pivní galerií

Pavel Jákl před holešovickou Pivní galerií | foto: Libor Hruška

Na čem právě pracujete, mistře?
Teď se soustřeďuju na malé mimopražské pivovary, dělám pivovarskou hospodu v Kynšperku nad Ohří, čekají mě Hostomice nebo Kácov.

Známější jsou ale "vaše" plzeňské pivnice v Praze, například U Dvou koček nebo také U Bubeníčků...
Ano, dlouhá léta jsem pracoval pro plzeňské pivovary. Plzeňáci pochopili, že je to cesta, jak pozvednout hospodskou kulturu a najali si mě.

Která hospoda byla první?
Byla to slavná hospoda U Malvaze v Karlově ulici, která dnes už bohužel neexistuje. To bylo v roce 1991. Pak přišly Dvě kočky nebo Pinkasové. Tam už ale mou výzdobu přemalovali.

Malostranská pivnice

To se stává často?
Ano, z té stovky hospod už je dnes v původním stavu jen asi polovička. Často se maluje, když hostinský přejde k jinému pivovaru. Někdy ale stačí přemalovat jenom logo piva.

Zajděte si na „výstavu“

Kde můžete najít díla Pavla Jákla?

  • Nástěnná malba restaurace Pivní galerie, Holešovice
  • Venkovní nástěnná malba restaurace U břízy, Spořilov
  • Venkovní nástěnná malba Malostranská pivnice v Cihelné ulici, Malá Strana
  • Lovecký salon restaurace U Bezuchů, Kunratice
  • Restaurace Bořislavka, Vokovice
  • Exteriér i interiér restaurace U Bubeníčků, Nové Město
  • Exteriér i interiér restaurace U dvou koček, Staré Město

    Jak vás vůbec napadlo stát se hospodským malířem?
    Prvotní nápad vznikl v roce 1990 na zájezdě na západ po pádu režimu. Všimnul jsem si, že mnoho hospod je malovaných, a zajímalo mě, jestli to bude fungovat i u nás. Tradice tu přitom byla, na výzdobě restaurací pracoval třeba i Mikoláš Aleš, můj velký vzor.

    Co výběr motivů?
    Třeba z Gambrinusu po mě chtěli hospody ve stylu fotbalu. Jinak ale vycházím z historie hospody nebo z genia loci. Svému stylu říkám selské baroko.Občas mi to někdo omlátí o hlavu, ale já si to dělám, jak mě to baví. Kolegové mi taky hodně vyčítají, že jsem sprosťák a že vkládám do obrázků jinotaje. Ale v hospodách jsou většinou nachmelení lidi a ty to baví.

    Kolik tak jedna hospoda zabere času?
    To je různé, někdy týden, někdy víc, jindy míň. Ale můžu vám říct, že mě už to lezení po štaflích trochu zmáhá. Nejhorší je strop, když ležíte na prkně mezi dvěma štaflemi.

    Jako Michelangelo.
    No jo, když jsem viděl strop v Sixtinské kapli, říkal jsem si, že na tohle bych se jim zvysoka… To bych prostě nezvládl. Nezbývá, než se poklonit.

    Autor:
    zpět na článek