Umělec maluje pomocí laků na nehty. Je skvělé, jak rychle schnou, tvrdí

Lak na nehty není úplně tradičním materiálem...
Jednou si u mě laky na nehty zapomněla jedna dáma. Zkusil jsem s nimi něco namalovat. Ani jsem netušil, jak je to fajn materiál. Rychle schnou, což je skvělé, protože v mém ateliéru na Václaváku je v zimě docela zima. A také mají velmi příjemné barvy. Miluji totiž výrazné barvy, třeba růžovou a červenou.

4 fotografie

V Praze se před lety natáčel film Wanted s Angelinou Jolie a vaše obrazy částečně posloužily jako kulisy. Jak se to stalo?
Měl jsem pracovat pro Juraje Jakubiska na filmu Bathory, ale ze spolupráce sešlo. Po nějaké době se mi ozvali z produkce filmu Wanted, že by si nějaká plátna chtěli půjčit. Přijeli a do pár minut si odnášeli tři moje věci. Jak na mě filmaři tenkrát přišli, dodnes nevím.

Skvělá příležitost: prodal jste Angelině nějaké dílo?
Kdepak. Vůbec jsem s herci nepřišel do kontaktu. Ale některé moje obrazy visí u Dagmar Peckové. To je skvělá a úžasná ženská! Mají je i členové americké kapely Fun Lovin’ Criminals. Moje obrazy budou také v kmenové sbírce současného umění v Korei.

Výstava Lakovky Známý výtvarník chce nepoužívané laky na nehty i od dalších žen. Dominik Mareš sbírá další staré laky, z nichž může dál tvořit. Lidé je mohou nechat v ECOart Salonu Rolland ve Francouzské ulici 17, kde se jeho výstava koná do 27. března. Mareš v září minulého roku vystavoval v Kafkově domě stovky svých prací. Obrazy maluje v duchu strukturální abstrakce a představil je na čtyřech desítkách samostatných výstav v Čechách i zahraničí. Jeho díla jsou součástí soukromých sbírek ve více než dvaceti zemích. Více, třeba o jeho kurzech pro děti, na www.domar.cz

Jste původem z Ostravy, jak se vám v Praze žije?
Bydlím v Holešovicích. Hodně inspirativní místo – oáza. Je tam třeba velkoprodejna s hutním materiálem. Prodávají tam šrouby, lepidla, různé tkaniny. Vždycky tam najdu zajímavý materiál. A ten přístav! Krása. Na pivko zajdu třeba do hospůdky k Budymu na Libeňském ostrově. To se najednou cítíte jako na vesnici. Líbí se mi ty kontrasty. Holešovice představují zajímavý mix industriuálu s poklidným prostředím. Rostou tu nové domy, tahle část města prostě žije. Holešovice jsou prostě báječné. Mám městské kolo a parádně se odsud jede do centra.

Máte ateliér na Václavském náměstí. Tady moc umělců netvoří. Jak jste k němu přišel?
Dostal jsem tip na prostor. Byl přes deset let nevyužívaný, úplná ruina. Šílenost. Ale mně se to zalíbilo a s městskou částí jsem se dohodl. Mám tam taky výtvarnou školu pro děti, kterým se zdarma věnuji. Já vlastně takhle oplácím skvělý přístup radnice Prahy 1 a vůbec celý společnosti, že mě nechá v klidu pracovat.

Jak s dětmi pracujete?
Mám děti ve věku od 9 do 12 let. Říkám jim sršni a moc mě to s nimi baví. Třeba jdeme do parku, koupím jim maliny a čokoládový dort. Když už mají dost, použijeme zbylé dobroty třeba s listím jako materiál a blbneme. Navíc moji sršni už dokonce vystavovali! Měli svoje obrazy v kavárně DOX. Z toho mám velkou radost.