metro.cz

Svatý Vavřinec i Zlatý had. Historické lékárny stále žijí

  13:15
Podmanivé kouzlo minulosti může překvapit i při běžných pochůzkách. Třeba při cestě do lékárny. Zejména v centru se vám totiž lehce může stát, že se po vstupu dovnitř ocitnete o více než sto let zpátky do minulosti. Třeba v Národní ulici, kde stojí Apatyka U Zlatého hada.
Interiér Adamovy lékárny na Václavském náměstí.

Interiér Adamovy lékárny na Václavském náměstí. | foto: Prahaneznama.czMetro.cz

„Hada má lékárna nejen v názvu, ale je zpodobněn také v důstojném štítě na fasádě a na interiérových doplňcích,“ řekla deníku Metro Kateřina Racková, která se problematikou historických lékáren zabývá.

Zvenku poměrně nenápadná lékárna ukrývá neobyčejné skvosty. Zejména dřevěný lékárenský nábytek, původně z roku 1832, který je dokonce starší než samotná budova, ve které sídlí.

„Pokud lékárníkova praxe prosperovala, bývalo zvykem, že se postupně stěhoval do lepších prostor. Drahocenný mobiliář, většinou vyráběný na zakázku od řezbářský mistrů, si obvykle brával s sebou,“ vysvětluje Racková.

Lékárny byly v Praze zakládány již ve 12. století. Úplně nejstarší byla ta v Týnském dvoře. Další vznikaly postupně, zprvu při klášterech a špitálech a poté i jako měšťanské praxe. Další historický skvost můžete navštívit na Malém náměstí – Schnöbligovu lékárnu sídlící v historickém domě U Koruny, kterou zde později nahradilo zlatnictví.

„Úvodní gotický dům z roku 1378 byl v průběhu staletí mnohokrát přestavován až do nynější pseudobarokní podoby. V roce 1899 sem přesídlila lékárna z vedlejšího rohového domu, samozřejmě s dobovým nábytkem, který je zde k vidění dodnes,“ líčí historii lékárny Racková.

Další dosud fungující historické lékárny najdete například na Václavském náměstí, kde se nachází Adamova lékárna z roku 1913, v Myslíkově či v Nerudovce. Jejich kompletní seznam najdete na webu Prahaneznama.cz.

„Moderní doba je neúprosná a bohužel jsou historické lékárny již na ústupu. Ty, které ještě odolávají zubu času, však neztrácí své omamné kouzlo a stále stojí za návštěvu,“ doplňuje Racková.

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek