Třídíme rádi a hodně, ale také záleží na tom, jak daleko od domu máme některou z nádob na tříděný odpad. Žlutých, modrých, zelených a oranžových kontejnerů je momentálně v České republice ke 420 tisícům, postupně přibývají i šedé „popelnice“ na nápojové a další plechovky a také hnědé kontejnery na bioodpad. „Průměrná docházková vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se zkrátila na něco málo přes devadesát metrů,“ konstatuje Lukáš Grolmus, ředitel komunikace a marketingu společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu.
Vytřídíme sedminu
|
Přitom před deseti lety bylo nádob na sklo, plasty a další tříděné odpady méně než polovina. A na samém počátku tisíciletí třídili Češi jen něco málo přes dvanáct kilogramů. Na začátku dvacátých let tak připadá jedno třídicí místo na 124 obyvatel. Nejvíc si jednotlivci i firmy dávají záležet na starém papíru. Ke zpětnému zpracování se nevrátí jen patnáct procent této suroviny.
Je však zajímavé, že poměrně velký odpor vládne v Česku například proti zavedení zálohovaných plastových obalů od nápojů. V Evropské unii ho zavedla už více než třetina členských států, například v Německu se podle posledních údajů daří vrátit zpět do prodejen bezmála sto procent všech PET lahví.
Česko se kloní spíše k navýšení počtu žlutých kontejnerů než zálohám. „Ty v určité míře pomohou, že se příroda zbaví jednoho znečišťujícího prvku. Ostatní lahve tam ale zůstanou. Jsme spíš pro intenzifikaci systému sběrné sítě,“ říká výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Přitom do roku 2025 musí každá ze zemí Evropské unie vytřídit minimálně 77 procent plastových lahví.
Bezobalová Evropa
|
Strážce streamu
