Atmosféra odpovídala výsledkům, i když ne vždy a všude. Nejskoupější byl ve svých pocitech, hned po Miloši Zemanovi, Mirek Topolánek. Držel se po většinu času v ústraní. S novináři se ve štábu v pivovarské restauraci na Národní třídě v Praze potkal jen krátce poté, co se ukázalo, že jeho šance na Hrad jsou pouze čtyřprocentní. Vyzval k podpoře Jiřího Drahoše a kolem šesté večer se vytratil. Nedostavil se ani do televizní debaty poražených. Jeho věrní sice nejuchali, ale když jejich šéf odjel, zaháněli smutek u piva a karet.
Ve štábu Marka Hilšera vládlo naopak veselí a srdečná atmosféra. Pátý v konečném pořadí přiznal deníku Metro, že únava je absolutní. Nezapíral ani fakt, že lehce konzumoval alkohol. Ne však tolik, aby to zavdávalo jakékoli podezření z virózy. Manželka Monika se naopak svěřila, že bude mít manžela po dlouhých měsících zase jen pro sebe. „Vím, že úplně jen pro sebe ho nikdy mít nebudu,“ řekla deníku Metro. Oba společně prozradili, že po několikaměsíčním volebním zápřahu je nyní čekají i zcela jiné a bezesporu radostnější události.
Komorní atmosféra vládla v čestlickém akvaparku, kde se zabydlel automobilový manažer Vratislav Kulhánek. Přítomní novináři si jen stěžovali, že čekání u bazénu nebo tobogánu by bylo zábavnější. Kulhánkův štáb se totiž usídlil v přilehlém hotelu, odkud byl přímý výhled na juchající polonaháče v plavkách.
Pečlivě si hlídali tyrkysové volební placky na kabáty spolupracovníci u Pavla Fischera. „Museli jsme si je vyrábět sami,“ prozradila lídrova švagrová Jana. Firmy zabývající se výrobou reklamních předmětů totiž zahltily objednávky od Horáčka a Drahoše. „Vypůjčili jsme si plackovač od skautů, osobně jsem jich zvládla snad tisícovku,“ řekla Metru Fischerova příbuzná. O placku s příběhem nechtěl proto nikdo z nich přijít.
Eliška Hynková, manželka Jiřího Hynka, doufá, že po volbách zkompletuje archiv. „Oslovila jsem kamarádky, známé, rodinu, aby mi schovali každou zmínku o Jirkovi,“ řekla při čekání na výsledky v jesenické restauraci U klokana. Aby prý měly jednou děti a vnoučata památku, co jejich táta a dědeček prožil.
Konec kampaně. Budou si znovu hledat práci
Pavel Fischer vyběhl do prezidentské kampaně v říjnu. První dobrovolníci, pokud nepočítáme základní volební tým, k němu nastoupili až v listopadu. Někteří ale museli nabídku na dočasnou spolupráci odmítnout. Bylo pro ně problematické i to, že by si vzali v práci neplacené volno, mnohé firmy se k politické aktivitě svých zaměstnanců staví negativně. A odejít z dobrého místa si ne každý mohl dovolit. „Nemohl jsem si dovolit být nezaměstnaný,“ řekl deníku Metro jeden z pěti tisíc dobrovolníků, kteří pro Fischera pracovali. Nějaké volno nakonec získal, ale zadarmo pracovat nemohl. „Dělal jsem ale jen za brigádnický plat,“ přiznal.
Nezaměstnaný je i sám Pavel Fischer. Kvůli kandidatuře opustil prestižní místo ve Středisku empirických výzkumů STEM.
„Už jsem se dívala na Jobs.cz,“ prozradila jedna z mnoha spolupracovnic Michala Horáčka. Strávila u něho několik měsíců, předtím se pohybovala v reklamní branži jako produkční.
„Vyspat se a odpočinout,“ komentoval konec více než rok trvajícího maratonu Jiří Táborský, jeden z nejbližších spolupracovníků Michala Horáčka, který měl na starosti kontakt s novináři. Byl v nejužším týmu, který se formoval už v roce 2016. „Potom se musím rozhlédnout po nové práci,“ říká Jiří Táborský. Předchozí pracovní místo kvůli kampani opustil. Měsíce ve volebním týmu ale považuje za zkušenost, která se nedá penězi vyčíslit.
