„Doufám, že zbytek vlády má už diplomky v pořádku,“ posteskl si tento týden premiér Andrej Babiš poté, co vládu opustili dva ministři. Opravdovou jistotu má pouze v případě místopředsedy vlády a šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Ten totiž vysokou školu nedokončil.
S plagiátorstvím se v digitální éře pere akademické prostředí pomocí moderních metod zhruba deset let. Od chvíle, kdy propukl skandál se studiem-nestudiem a podivnými pracemi některých prominentních studentů plzeňské univerzity. Univerzitám slouží různé vyhledávací programy, nejznámější jsou dostupné přes portály Theses.cz a Odevzdej.cz. Ten první vyvinula Masarykova univerzita v Brně, uspěla s ním i v zahraničí.
„Systém na odhalování podobností vyvíjíme už od roku 2004,“ uvedla pro deník Metro mluvčí brněnské univerzity Tereza Fojtová. Program zavedli do praxe již před dvanácti lety. Následně jej přes uvedené portály začaly využívat desítky škol v Česku.
„U nás je povinnost zkontrolovat každou odevzdanou závěrečnou práci, je to uvedeno dokonce ve studijním a zkušebním řádu,“ říká Fojtová z brněnské vysoké školy. Případné nedostatky pak řeší se studentem vedoucí jejich prací.
Kvůli lžím s vysokoškolským vzděláním měli politici problémy už v roce 1996.
|
Podle Fojtové řeší závažná pochybení disciplinární komise. Vykrádání cizích nápadů se v Brně nevyplácí. „Za dobu fungování systému na odhalování podobností bylo na Masarykově univerzitě vedeno několik disciplinárních řízení, ve kterých hrozilo studentům vyloučení. V takových případech studenti zpravidla sami dobrovolně studium předčasně ukončí,“ říká mluvčí školy Fojtová.
Kontrolou procházejí už dva roky i závěrečné diplomové práce studentů pražské Akademie múzických umění. Vedoucí práce, oponent i student pak v systému vidí výsledek kontroly, který obsahuje odkazy na zdroje, které vykazují shodné pasáže, ale také vypočítává, kolik procent textu je identických s jiným zdrojem.
„Je pak na vedoucím, oponentovi nebo členech komise, aby posoudili, zda je shodný text citace, nebo opisování. To znamená, že velké procento shody textu nemusí vůbec znamenat, že je práce opsaná, ale že autor hodně citoval,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí AMU Tereza Petáková. I když je program pro opisování využíván na této škole teprve dva roky, byly do něj zpětně nahrány všechny textové diplomové práce od roku 2006.
Brněnský program Theses proti plagiátorům využívá také Univerzita Karlova v Praze. Boj proti opsaným myšlenkám neustále modernizuje. Na konci letošního roku však bude Theses nahrazen již částečně zavedeným systémem Turnitin. „Diplomové práce odevzdávají studenti prostřednictvím studijního informačního systému univerzity, a to ve formátu PDF,“ sdělil mluvčí univerzity Petr Kukal.
Pilný kopírovač 75 - tolik procent textu zkopíroval od jiných odstoupivší ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál. Zjistil to analytik Vysoké školy ekonomické v Praze Jan Mach. Podle zlínské univerzity je shoda s jinými diplomkami jen v 28 procentech. 33 - jen tolik stránek měla „doktorská“ práce politika Stanislava Grosse na plzeňské fakultě. Vytvořil ji z několika zpráv České národní banky. |
„Bezprostředně po odevzdání je práce automaticky systémem zkontrolována a student je do několika minut formou e-mailové zprávy vyrozuměn o možné podobnosti vlastní práce s jinými pracemi, a to v procentech,“ doplňuje informace mluvčí nejstarší české vysoké školy. Protože systém Theses zahrnuje práce velkého množství českých univerzit, je podle Kukala pravděpodobnost, že plagiát nebude odhalen, minimální.
Co hrozí hříšníkům, kteří jsou odhaleni? „Promlčecí doba jsou tři roky,“ řekl České televizi Petr Sáha, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde svou diplomovou práci zpracovával nyní již bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál. Exministrova práce vznikla v roce 2007, nemůže proto o diplom přijít. Univerzita navíc kontroluje práce až od roku 2008.
Pokud by ale on, i další hříšnice Taťána Malá, kterou opisování stálo post na ministerstvu spravedlnosti, byli odhaleni do tří let po zjištění plagiátorství, mohl by na ně být uplatněn paragraf 47 vysokoškolského zákona. Ten pamatuje mimo jiné na „úmyslné neoprávněné užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví“.
