Únor 1948. Dějiny bez osobní emoce se stávají jen učivem

Často se vedou debaty, jestli za zapomínání může škola. „Znalosti soudobých dějin se u českých žáků v poslední době spíše zlepšují a takzvaný Vítězný únor se běžně probírá,“ vysvětluje Ondřej Matějka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jde prý o to, zda z obeznámenosti s únorovými událostmi 1948 něco podstatného plyne. „Důležité totiž je rozvíjet porozumění tomu, jakými konkrétními kroky lze svobodnou společnost ovládnout a nastolit diktaturu,“ říká Matějka.

Výstava Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Šestidenní cyklus od 20. do 25. 2. bude představen dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Výstava bude k vidění od 25. února na webu muzea.

Takové porozumění je podle badatele důležitou výbavou žáků pro dobré rozpoznávání dnešního možného ohrožení svobody a demokracie. „K tomu máme v českých školách bohužel ještě daleko,“ uzavírá Ondřej Matějka.

Ředitel pražského gymnázia Přípotoční Roman Vlček si ale myslí, že kdyby mezi studenty uspořádal anketu na únorové téma, možná bychom byli překvapeni znalostmi, které žáci mají. „Občas zajdu na výuku a vidím, jak interaktivně profesoři hodiny vedou, že to není jen suchý výklad,“ uvádí Vlček.

Novodobé dějiny se probírají jak v hodinách dějepisu, tak v hodinách společenských věd. Hodně podle Vlčka záleží i na tom, jaký mají studenti základ z rodiny.

Kamil Činátl z Ústavu českých dějin FF UK Praha případnou neznalost mladších generací za tragédii nepovažuje.

„Vnímám ty nejrůznější ankety v ulicích jako nárazovou agendu během výročí, ať už roku 1938, 1948 nebo 1968. Když se vcítím do situace toho studenta, kterého zastaví na ulici a ptají se ho na osmašedesátý, dojem z odpovědí je hodně zkreslující,“ myslí si.

Důležité je podle něho generační a emocionální propojení s událostmi. „Pamatuji si jako kluk, když se u nás doma před rokem 1989 mluvilo o osmašedesátém. Bylo to téma obklopené silnou emocí,“ vzpomíná Činátl. Když se dějiny oslabují v této „živé paměti“ a ztrácejí emocionální rozměr, vytrácí se postupně i z hlav mladších generací. „Stává se z nich učivo, které se žáci naučí, když to ve škole probírají, a pak ho zase rychle zapomínají,“ přidává Činátl.

Komunisté se k „Vítěznému únoru“ stále hrdě hlásí Čtyři dny před sedmdesátým výročím komunistického převratu oznámil prezident Miloš Zeman, že promluví na letošním dubnovém sjezdu KSČM. „Komunistická strana se k revolučnímu základu února 1948 hlásí. Oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu,“ uvedla strana v oficiálním prohlášení před dvěma lety. Z politických důvodů bylo v Československu v letech 1948 až 1989 uvězněno 205 486 osob a 248 bylo popraveno. Přední funkcionářka KSČM Marta Semelová nepovažuje dodnes přiznání později popravené národněsocialistické poslankyně Milady Horákové za vynucené a okupaci v roce 1968 označuje za „internacionální pomoc“.