Třináct let Praze chybí pravidla pro pohyb psů v ulicích. Lidé reagují na článek v deníku Metro. V metropoli totiž žije dlouhodobě kolem 80 tisíc registrovaných psů, další tisíce až desetitisíce jich podle odhadů mohou být nepřihlášené.
"Nosím s sebou ven elektrický paralyzér. Cítím se bezpečněji, mám-li v dlani v pohotovosti 650 tisíc voltů pro případ, že by přibíhající pes opravdu zaútočil," svěřil se Igor Slouka z Prahy 9, který byl v mládí dvakrát pokousán volně běhajícím nevychovaným psem.
Košík, nebo velkou pokutu
Nyní má Slouka vlastní děti. "A trnu hrůzou, kdykoli se k nim na centimetry přiblíží zubatá morda nějakého neposlušného Baskervilla, jehož majiteli nedochází, že jeho miláček může někomu nahánět strach," zmiňuje Slouka. Nesnáší typické zvolání zdálky, když majitel marně volá psa zpátky k sobě: "Nebojte se, on nekouše, on si chce jen hrát."
"Byl bych pro, aby každý pes větší než jezevčík musel mít na veřejnosti a pod hrozbou velké pokuty košík či vodítko a každoroční certifikované zkoušky poslušnosti," dodává čtenář Metra.
Zkušenosti z metropole- Jitka Blažková: Bydlím u parku Jezerka v Praze 4 a připadám si jako v zakarpatském městě, kde běhají hladoví psi. Na vodítku má psa každý desátý, a co po nich na chodníku zůstává, ani nechci komentovat.
- R. S.: V sobotu 2. března mě s jeden a půlročním dítětem napadl zezadu velký bíložlutý pes, kterého majitelka neudržela. Dorážel jen na děcko a já se marně točila a zvedala ho co nejvýš. Nebyla jsem schopna slova, i když jinak celkem umím křiknout. Naštěstí vše skočilo bez zranění.
- P. Jindra: Měl by platit zákaz volného pobíhání psů ve městech. Majitel by pak věděl, kde jeho pes zanechal vizitku, a snad by po něm uklidil. To vše pod znatelnou pokutou. Tisícovka je málo.
- Josef Rachůnek: Jsem pro úplný zákaz volného pobíhání psů po Praze. Starým, prokazatelně osamělým lidem, bych povolil malé plemeno psů, ale jen jednoho. Také bych zvedl výrazně poplatky. Jsem i pro znovuzavedení rasoven namísto psích útulků. Psa-nalezence utratit na náklady majitele.
- Milan Bureš: Můj děda byl hajný a tchán myslivec. Měli vychovaného českého fouska. Dnešní chovatele psů v paneláku považuji za tyrany s podporou ochránců přírody. Pravidla pro chování psů - či spíše lidí - jsou jasná. Při venčení musí být pes na vodítku a při volném pobíhání musí mít náhubek, jinak je vždy normální člověk v ohrožení.
|
