V Česku řešíme, jak omezit davy turistů. Sami ale zahlcujeme evropské destinace

Tři kilometry od historického centra chorvatského Zadaru přistává jedna z obřích výletních lodí, které brázdí vlny Jadranu. Plavidlo, jehož kapacita se rovná počtu obyvatel v pěti- až šestitisícovém městě. „Tisíce nových jednodenních návštěvníků přepravují desítky autokarů sem a tam, utrácejí tady dvacet třicet eur na hlavu, víc ne,“ konstatuje smutně chorvatská průvodkyně.

Mezi těmi, kteří se proženou uličkami města a fotí před stavbami z římských časů jedno selfie za druhým, jsou i Češi. Zájem o jedno- až dvoutýdenní plavby na gigantických parnících u nás rok od roku roste. „Pociťujeme rostoucí poptávku klientů o plavby především ve Středomoří, a to hlavně v období letní sezony. Ve srovnání s rokem 2018 evidujeme nárůst okolo dvaceti pěti procent,“ řekla deníku Metro Hana Součková, marketingová manažerka cestovní kanceláře Čedok.

Moře i přístavy trpí Na pobřeží Středozemního moře je momentálně sto přístavů, které jsou schopné přijímat obří výletní lodě. Nejvíc jich je ve Španělsku a na Baleárských ostrovech. Před deseti lety bylo v tomto regionu jen padesát takových přístavišť. Před deseti lety utráceli turisté z velkých parníků na Baleárských ostrovech kolem 90 eur denně. V současnosti ani ne polovinu. Přetížené italské Benátky už zakázaly mořským kolosům vjezd do některých kanálů ve městě. Ty kdysi kotvily i v blízkosti náměstí svatého Marka. Přispělo k tomu hnutí domácích obyvatel pod názvem NO GRAND NAVI.

Obdobné trendy zachycuje i agentura Invia, která zprostředkovává takové výlety napříč všemi cestovními kancelářemi. „Loni to bylo téměř osm set osob, které se vydaly na dovolenou ve formě plavby. Ke konci října letošního roku se jedná o v podstatě stejný počet. Do konce tohoto roku proto předpokládáme nárůst v počtech dovolených tohoto typu,“ připomíná Andrea Řezníčková, tisková mluvčí Invie. Podle ní se očekávají vyšší čísla především u zaoceánských plaveb mimo Evropu.

Ještě v roce 2013 se na výletní velkolodě nalodilo asi dvacet tisíc českých turistů. O tři roky později jich bylo už o čtvrtinu víc, tedy 25 tisíc. Kopírují tak celosvětový vývoj. Před dvanácti lety si totiž palubní lístky pořídilo na celé planetě kolem patnácti milionů zájemců. Letos by se mohlo jednat o přibližně třicet milionů, protože předloni se cifra zastavila na sedmadvaceti milionech. Je to globálně čtyřiapůlkrát víc než před dvanácti lety.

Se znečištěním ovzduší od velkých lodí, které v přímořských přístavištích zvyšují emise až o tisícovky procent, si nelámou hlavu jenom v zemích, kde mají moře. Například v Praze v současnosti kotví na Vltavě přes čtyřicet turistických lodí. U lodních motorů ale není povinné měření emisí. Některé z nich mají velmi staré motory, jež produkují značné množství zplodin. „Praha plánuje od příštího roku zakázat na Vltavě kotvení lodí, které nebudou splňovat emisní normu Euro 5,“ uvedl nedávno mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.