metro.cz

Počasí v Praze

16 °C / 18 °C

Neděle, 1. srpna 2021. Svátek má Oskar.

Větší foto
Jan Burianec | foto: Metro.cz

V krizových obdobích volby nahrávají politikům u moci, říká Jan Burianec z agentury STEM/MARK

  5:52
Ne vždy se politika odehrává v poklidných časech. Někdy zaplaví zemi velká voda, jindy padne vláda, nebo dorazí epidemie. O uvažování voliče v takové době se zamýšlíme s Jane Buriancem z výzkumné agentury STEM/MARK.

Mají mimořádné situace vliv na rozhodování voličů?
Myslím, že částečně mají, a také se to ukazuje na událostech poslední doby, nejenom v Česku. V zásadě bych odlišoval tři typy krizových situací. Zaprvé ekonomické, zadruhé politické, které nahrávají většinou opozici, viz pád Nečasovy vlády nebo nedávné dění na Slovensku. Zatřetí společenské či přírodní – to nahrává většinou těm u moci. Vliv na rozhodování voličů mají ale také, z počátku běžné, jednorázové události. Z nedávného výzkumu STEM/MARK se ukázalo, že například takzvané rouškovné nebo cesta delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan ovlivní až deset procent voličů v tom, jak budou volit v nadcházejících krajských volbách. A vzhledem k tomu, že přibližně pětina voličů se rozhoduje až poslední týden před cestou k volební urně, můžeme považovat volební rozhodování za poměrně dynamický proces.

Daly se vysledovat preference stran a hnutí podle toho, jak se vyvíjela epidemická situace? Projevil se Hamáčkův červený svetr?
Zpočátku pandemické krize jsme mohli sledovat stabilní nárůst preferencí ANO nad 30 procent, a především pak řekl bych až „záchranu“ ČSSD, která se svezla na pozitivním efektu ministra vnitra a později šéfa krizového štábu Jana Hamáčka, který byl i dle našich výzkumů dlouhodobě hodnocen nejpozitivněji – z viditelných osobností, které řešily koronakrizi v období první vlny pandemické krize. Otázkou ale je, jak ČSSD „efekt červeného svetru“ a celkový rebranding zúročí v nadcházejících krajských volbách, kde je zatím ve většině krajů favoritem hnutí ANO.

Čím jsou krajské volby specifické?
Z našich posledních výzkumů se zdá, že kraj je pro značnou část potenciálních voličů spíše jakousi „virtuální entitou“. Neznají jeho pravomoci (oblasti, ve kterých se může angažovat), systém přerozdělování peněz a podobně. Lidé tedy přemýšlí spíše na úrovni své obce či okresu, kde se mohou částečně spolehnout na známé a důvěryhodné tváře z jejich okolí. Druhou skupinou jsou ti, kteří se rozhodují na základě dění v celostátní politice, a právě o ty se může vést přetahovaná. Ani tak neočekávám v krajských volbách příliš velkou účast, zhruba mezi 35 až 40 procenty, jako před čtyřmi lety. Bude ale záležet na aktuálním vývoji pandemické krize a nastolovaných tématech.

Berou politici krizová období jako cestu ke zviditelnění?
Zdá se být přirozené, že v době společenských či přírodních krizí se projeví růst důvěryhodnosti osob u moci, protože jejich stěžejní kvalitou je odpovědnost za lidi. U lidí pak většinou víra, že ti u moci by měli vědět nejlépe, co je pro společnost správné, protože mají více informací. Výjimka v růstu důvěryhodnosti byla trochu u prezidenta Miloše Zemana, který se s počátkem krize vytratil z mediálního prostoru – a lidé mu to následně vrátili v horším hodnocení. Myslím, že postrádali nějaký empatický proslov, který by jim dodal klid a odvahu. Ačkoli to zní trochu pateticky, stále v tom tkví symbolika českého prezidentského úřadu. To je nastaveno již historicky z éry TGM či obdobně Václava Havla. Dobře to ilustruje známá píseň Jaromíra Nohavici – Pane prezidente.

Kdo těží více z obtížných období? Vládnoucí, či opoziční politici?
Co se týká volebních preferencí u opozičních stran, ty se zdají být naopak od vypuknutí koronakrize poměrně stabilní v čase. Situace je vlastně podobná jako před třemi roky, kdy proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Hegemonem je hnutí ANO, o pozici nejsilnější opoziční strany bojují Piráti s ODS a zbylé parlamentní strany se pohybují v rozmezí pěti až osmi procent. Z jejich strany je v takovém období více komplikované získat mediální pozornost, natož si dovolit kritizovat některá nouzová opatření. Část méně angažovaných potenciálních voličů by si tím mohly poštvat proti sobě. O preferencích opozice se tak může rozhodovat spíše až v následné fázi – v řešení ekonomických otázek a dopadů pandemie, viz už zmiňované rouškovné.

A co klasická média? Jsou i v éře sociálních sítí pro rozhodování voličů stále důležitá?
Rozhodně ano. Obecně je důležitým aspektem určitý vztah „nepostradatelnosti“ mezi médii a politikou. Ten totiž spočívá v tom, že většina lidí prožívá společenské dění a politickou zkušenost prostřednictvím médií, ať už jde o každodenní politické události, volební kampaň, či právě krizové situace. Kdo není v televizi nebo v novinách, jako by nebyl, proto je mediální prostor pro politické strany natolik důležitý, obzvláště v období, zvláště když se, jako nyní, komplikují možnosti pro kontaktní kampaň. 

Komentáře

Hlavní zprávy

K létu patří nejen dovolená, ale také víc sexuálních hrátek. Pozor na pohlavní choroby!

vydáno 1. srpna 2021  6:00

Volnější oděv, víc odhalená, často do bronzova opálená těla. Letní období víc podněcuje erotickou fantazii. „Všiml jsi si, kolik těch našich holek chodí...  celý článek

My nic, my muzikanti. Agentura stojany nevlastní, majitelé konstrukcí jsou totiž jinde

vydáno 31. července 2021  11:11

Radnice v pražských Kunraticích likvidovala načerno postavené reklamní stojany na katastrálním území městské části. Nespokojení nejsou jen kunratičtí...  celý článek

Jsou seriály ze světa Marvelu zbytečné? Po Lokim už nikoliv

Strážce streamu
vydáno 30. července 2021  14:00

STRÁŽCE STREAMU Psát Strážce streamu o letošních marvelovských seriálech nemá smysl, protože si své fandy a pochvalné kritiky bez problému najdou tak jako tak. Tohoto...  celý článek

Politické trafiky na Žižkově nerozdávají. Radnice Prahy 3 se opět chlubí nejmenším rizikem korupce

vydáno 30. července 2021  6:00

Antikorupční webová platforma Hlídač státu letos opět udělovala vysvědčení městským samosprávám. Úspěch opět slaví radnice třetí městské části. Transakce...  celý článek

Vaše fotky z Prahy