V nejdražším českém filmu zemře spousta dobrých českých herců nedobrým způsobem

Násilí. První slovo filmu. A jeden z hlavních motivů, který se nese celým dvouhodinovým historickým dramatem... Nebo snad životopisným akčňákem? Snímek Jan Žižka snese všechna tato přízviska. Jen u toho životopisný je potřeba mít zdvižený prst. Však i sám režisér a producent Petr Jákl v jednom rozhovoru uvedl, že jeho velkofilm je fikce. Však hned na úvod se divák dozví, že je snímek příběhem slavného husitské vojevůdce inspirovaný. Takže nečekejte žádnou akční hodinu dějepisu. I když samozřejmě velká část reálií s historií sedí.

Ne potoky, ale řeky krve
Zpět ale na začátek. Textu i filmu. Úvodní scéna vám hned napoví, že tohle bude řežba. Trendu bestiálně krvavých scén, který už před lety nasadily Hry o trůny, se film drží od prvního máchnutí mečem přes údery palcátem až po upilování hlavy jednoho z českých herců, respektive zpěváků. Však ti, kteří viděli necenzurovaný trailer, moc dobře vědí, o kom je řeč.

Ošklivá smrt potká hned několik tuzemských herců. Zatímco v jiných filmech zmiňovaní hrají hlavní role, v Janu Žižkovi dostanou většinou jen pár vteřin. Českého diváka by ale tyhle šoky mohly docela bavit. Miniroli ve filmu však nemají jen čeští herci. Kratičký čas na plátně dostane třeba i Roman Šebrle nebo Lukáš Krpálek.

Česká Amerika v Itálii
Výraznou českou stopu nesou samozřejmě i „kulisy“. Krásu tuzemských lesů a hájů si užijí určitě i diváci za mořem. Však Žižku promítnou i kina v USA. Příběh nikdy neporaženého vojevůdce míří třeba i na plátna do Británie či Německa. „Žižkou chci mimo jiné propagovat Českou republiku v zahraničí. Jsem velký vlastenec,“ uvedl Jákl v rozhovoru pro pořad Rozstřel.

Jan Žižka se natáčel například u Dolského mlýna v Českém Švýcarsku, na pražském Karlově mostě nebo v lomu Velká Amerika. Ten si „zahrál“ italské údolí, kde se odehraje úvodní surově krvavá šarvátka.

Krásně mezinárodní je i obsazení. Žižku hraje rodák z Bostonu Ben Foster, Jindřicha III. z Rožmberka zase Němec Til Schweiger, který mimo jiné zářil v Hanebných panchartech Quentina Tarantina. Charizmatický Dán Roland Mollera zase ztvárnil brutálního žoldnéře Toraka.

Žižka v číslech Ve snímku je 600 trikových záběrů. Filmaři museli kompletně předělat Prahu. Bylo potřeba ji zobrazit jako město na sklonku 15. století. Natáčelo se 54 dní. Petr Jákl na place zúročil i své bohaté kaskadérské zkušenosti. Přípravy na film zabraly zhruba osm let. Do kin jde čtyři roky od poslední klapky. Prodlevu způsobila mimo jiné i pandemie.

Herců s nálepkou hollywoodský je ve filmu několik. Zmiňme ale ještě jedno jméno, jež divák uvidí jen v titulcích. Petr Jákl si pro střih vybral Steva Rosenbluma, který je podepsaný i pod oscarovým filmem Statečné srdce. Právě příběh Williama Wallace je pro Jákla velkou inspirací. Skotského národního hrdinu před snímkem s Melem Gibsonem svět skoro neznal. Podobné je to se Žižkou. O „lokálním hrdinovi“ s přesahem do evropských dějin nejspíš na jiných kontinentech nemají ani tušení. Stejně tak asi málokdo za mořem ví, že Zikmund Lucemburský byl známý jako „liška ryšavá“. Mimochodem, ve filmu ho hraje britský herec Matthew Goode. Toho asi znáte z filmu Woodyho Allena Match Point – Hra osudu.

Nejdražší Rozpočet filmu Jan Žižka se pohyboval mezi 450 až 500 miliony korun. Tím se historické akční drama stalo nejdražším českým filmem vůbec. Doposud prvenství držel další historický snímek Bathory, který natočil Juraj Jakubisko. Rozpočet filmu se vyšplhal na 300 milionů korun. Třetí místo v pomyslném žebříčku drží Tmavomodrý svět. Jan Svěrák se snažil být co nejvěrnější tehdejší době, mnoho rekvizit bylo tedy reálných, a celý film vyšel zhruba na 230 milionů korun.

Do kina jděte s čistou hlavou
Vyrazíte-li na ambiciózní historický spektákl do kina, a to byste rozhodně měli, zkuste ho sledovat bez jakéhokoli srovnávání. Zapomeňte na Statečné srdce, zapomeňte na historická fakta a zapomeňte na film Jan Žižka z roku 1955 (viz text výše). Zkuste se na snímek dívat jako na akční kapitolu ze života jednoho českého zbojníka, který bojuje za svobodu. Bude vás to bavit.

První Žižka. Vávra vypustil celý rybník Československý hraný film natočený režisérem Otakarem Vávrou v roce 1955 na motivy díla spisovatele Aloise Jiráska. Také to je film Jan Žižka. Koně a komparz, který čítal několik set lidí, tehdy dodaly armáda a Svaz pro spolupráci s armádou. Bitva u Sudoměře byla natočena na autentickém místě. Režisér dokonce dal vypustit rybník Škaredý, aby byla situace stejná jako 25. března 1420. Snímek je do dnešních dnů ceněn pro svou výpravu, kostýmy a bojové scény.