metro.cz

Počasí v Praze

-3 °C / 4 °C

Pondělí, 8. března 2021. Svátek má Gabriela.
Historička Eva Doležalová
Větší foto
Historička Eva Doležalová | foto: MAFRA

„Věrných dat o životě svatého Václava máme jen velmi málo,“ říká medievalistka

28. září 2018  8:52 David Halatka Metro.cz
Dnes si připomínáme Den české státnosti upomínající na skon knížete Václava. Jeho život je v historických pramenech zachycen poskrovnu, barvitěji jej popisují pouze legendy. „Ty ale vznikaly proto, aby oslavily život svatého člověka, a jejich věrohodnost není stoprocentní,“ upozorňuje medievalistka Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd.

Co víme o původu knížete Václava?
Bezpečně víme, že patří k první generaci historicky doložených přemyslovských knížat, že jeho otcem byl kníže Vratislav, matkou Drahomíra pocházející z kmene Havolanů. Václavovými prarodiči byli Bořivoj a Ludmila, panovnický pár, který je spojován s oficiálním přijetím křtu v Čechách z Velké Moravy. Václav měl minimálně jednoho dalšího bratra – budoucího knížete Boleslava I., a můžeme-li věřit autorovi Kristiánovy legendy, měl jednu sestru jménem Přibyslava.

Jak je to s datacemi, které se k němu vážou?
Václavův život je chronologicky opřen jen o velmi málo přesných dat. Datum jeho narození není známé, z dalších okolností historici ale odvozují, že se narodil pravděpodobně roku 907. Jeho otec, kníže Vratislav, zemřel roku 921 a za tehdy ještě nezletilého dědice země vládla jako regentka jeho matka Drahomíra. Teprve mezi lety 924 a 925 se Václav ujal svého dědictví. Dlouho bylo historiky diskutováno také datum Václavovy smrti. Nakonec – a opět odvozeno od jiných historických událostí – bylo obecně akceptováno 28. září 935.

V jaké kondici se české knížectví před nástupem Václava nacházelo?
Přemyslovský stát byl v první polovině 10. století teprve ve svém zárodečném stadiu. Jeho panovníci ovládali zejména středočeský region a svou doménu teprve postupně rozšiřovali a upevňovali. V zemi vládla i jiná lokální knížata, která se vládnoucí dynastii buď podrobila, nebo s ní poměřila své síly.

A ekonomická síla knížectví? O co se opírala?
O ekonomice státu se dá hovořit jen velice obezřetně. Přemyslovská knížata měla své statky, na nichž se standardně hospodařilo. Přes Prahu už tehdy procházely obchodní stezky a město se stávalo významným politickým, společenským i ekonomickým centrem. Někdy je v této souvislosti zmiňován i trh s otroky, který snad probíhal i v Praze. Zprávy o tom pocházejí mimo jiné z mladší relace židovského kupce a diplomata Avrahama ben Ja’akova známějšího pod arabskou variantou jména jako Ibráhím ibn Jákúb. Závažnější pro hospodářství byla mezinárodní situace. Vedle bavorského vévodství, s nímž se první Přemyslovci snažili udržovat smírné vztahy, v první třetině 10. století významně posílilo Sasko a jeho vévoda, od roku 919 východofranský král Jindřich I., začal vyvíjet expanzivní politiku do doposud nepodrobených oblastí osídlených zejména polabskými Slovany. Takovou politikou se cítila logicky ohrožena i česká přemyslovská knížata.

Co vše víme o Václavových krocích a úspěších? Z jakých zdrojů?
Věrných dat o jeho životě, a tím i o jeho politice, máme jen velmi málo. Dvě autentické historické zprávy, které vznikly ještě v 10. století, se dochovaly v textu Widukindovy kroniky. Její autor ale hovoří o Václavovi ne zcela jednoznačně a přesně. Popisuje jen porážku českého knížete a informuje o tom, že kníže Boleslav zabil svého bratra. Další události byly historiky rekonstruovány na základě jiných i mladších zpráv, legend a archeologických nálezů. Významným historickým pramenem je přitom i takzvaná Kristiánova legenda, jejíž vznik je kladen do konce 10. století. Vedle života svatého Václava zachycuje i příběh Václavovy babičky Ludmily. Mimořádně cenné jsou přitom zejména popisy historických reálií.

O čem hovoří?
Můžeme s jistotou konstatovat, že v roce 929 do Čech přitáhly spojené oddíly krále Jindřicha I. a bavorského vévody. Jednalo se o rychlý a nečekaný vpád vojska, který kníže Václav se svým vojskem nebyl schopen zastavit. Fakticky uznal porážku a přijal podmínky vítězů, mezi nimiž byl i často citovaný poplatek míru (tribut pacis) odváděný do Saska. Někdy se ještě v literatuře traduje jeho výše, totiž 120 volů a 500 hřiven stříbra. Tyto naturálie ale patří k roku 806 a byly jako tributum odváděny do Bavor. K Václavovým politickým a společenským krokům náleží taktéž podpora křesťanství a církve. V areálu vznikajícího Pražského hradu dal vystavět rotundu zasvěcenou novému zemskému patronovi, sv. Vítu. Právě jeho relikvii – paži – podle řady legend i historické tradice získal od Jindřicha I.

Čeho Václav dosáhl na vnitrostátním a mezinárodním poli?
Kníže měl na rozdíl od svého bratra velmi málo času na samostatnou politiku. Vládl zhruba deset let. Svým způsobem je možné předpokládat, že na jeho politiku alespoň v některých aspektech navázali i jeho nástupci. Všichni byli křesťanskými panovníky a víra i církev se pro ně staly jednotícím prvkem vlády. Všichni byli nuceni obhajovat hranice svého knížectví, které ještě nebyly stabilní. Obhajovat museli také svou pozici vůči franským panovníkům. I přes porážku roku 929 nelze Václava chápat jako neúspěšného vládce, naopak byl to kníže, který se pokusil obhájit samostatnou politiku vůči Bavorsku i Sasku, ale zároveň jednal v kritických chvílích jako schopný diplomat.

Jak silný byl český stát v té době?
Přemyslovská knížata se potýkala se stabilizací samotné vlády v knížectví stále ještě soustředěného do relativně malého prostoru. Je možné předpokládat, že by se o to pokoušel snad i kníže Václav. Ke skutečnému vytvoření raně středověké správní soustavy došlo ale až za Boleslava I. a II. Pravděpodobně už sv. Václav usiloval o vytvoření samostatného českého biskupství a tím také odstranění závislosti na řezenské diecézi. Podařilo se to ale opět až jeho nástupcům.

Jaký byl Václavův rodinný život?
Některé nepřímé zprávy naznačují, že snad mohl být kníže Václav i ženatý. O jeho rodině ale nevíme nic bližšího. Není nic známo o tom, že by Václav měl potomky. Legendy, které popisují život knížete, se snaží zdůraznit Václavovu zbožnost a jeho přínos pro šíření křesťanství v Čechách. Osobní život vládce tak na základě těchto textů působí jednostranně, jako bychom sledovali pouze život muže, který se od začátku rozhodl zasvětit svůj život Bohu, nikoliv vládě. Dnes už ale historici tuto variantu pojetí knížete odmítají a připisují ji právě účelu legend, totiž vytvoření obraz ideálního křesťana a následovníka Krista. Jediným nedostatkem Václavova profilu byla skutečnost, že krátce po svém nástupu na trůn dal vyhnat ze země svou matku Drahomíru. Někdy je tento akt spojován s Drahomířiným podílem na vraždě Václavovy babičky Ludmily, ale důvody mohly být i jiné. Drahomíra se po čase do Čech vrátila.

Co víme o jeho vztahu s bratrem Boleslavem? Jak se lišili?
Tento vztah je dodnes předmětem spekulací. Legendy se někdy snažily vylíčit Boleslava I. jako přímočaře krutého muže toužícího po moci, který vraždu svého bratra chladnokrevně naplánoval. Skutečnou povahu obou bratří ale neznáme. Podle moderních zjištění, zejména výkladu historika Dušana Třeštíka, je pravděpodobnější, že boleslavská vražda byla jen souhrou nešťastných náhod, i když nelze popřít, že bratři mohli a asi také měli odlišný pohled na správu země i zahraniční politiku, kterou Václav vedl zejména po roce 929. Jejich spor byl navíc bezpochyby podporován jejich družiníky a dalšími lidmi v jejich bezprostředním okolí.

Co říkají historické prameny o Boleslavovi?
Václavův bratr se narodil někdy po roce 915, byl tedy o asi sedm či více let mladší. V době vraždy mu bylo kolem dvaceti let a byl dospělým mužem. Události na boleslavském hradě ve dnech 27.–28. září 935 je tak spíš nutné chápat jako neplánované a vyplynuvší z nečekané a dramaticky se vyvíjecí situace. Jisté je, že v důsledku vraždy knížete byla zlikvidována i Václavova družina. Záhy poté se Boleslav byl schopen ubránit také útoku saských oddílů, které vpadly do Čech po Václavově smrti, a obhájit svá práva na knížecí trůn.

Jak se rodil a žil svatováclavský kult během staletí?
Kult světce knížete Václava byl v podstatě založen krátce po jeho smrti v roce 935. Už samo přenesení těla z Boleslavi do Prahy bylo chápáno jako projev úcty k světci. Záhy se začaly objevovat také zprávy o zázracích, které se udály nad Václavovým hrobem. Vysvobozoval lidi ze zajetí i zázračně uzdravoval nemocné. Významné dny Václavova života, to je 28. září (den úmrtí) a 4. března (den přenesení ostatků), byly slaveny jako zemské církevní svátky.

Václav se stal patronem české země...
Václav byl už přemyslovskými knížaty považován za věčného vládce země, který živému panovníkovi vládu nad zemí pouze propůjčuje, za hlavního zemského patrona. Vyobrazení Václava se dostalo na mince, symbolem země se stala svatováclavská orlice. Svatováclavská legenda i svatováclavský chorál se staly také politickými symboly. Zobrazení světce na hranicích země nebo ve významných zahraničních církevních institucích jen posilovalo povědomí o českém státě i jeho významu. Václavův kult ještě dále posílil Karel IV., původním jménem Václav, který zemskému patronovi věnoval novou královskou korunu symbolizující zemi. Kult světce byl přitom přijímán všemi obyvateli země a díky migraci obyvatel nebo třeba misijní činnosti se úcta k Václavovi i jeho jméno rozšířily po celém světě.

Uvedete okolnosti svatováclavského jubilea v roce 1929 a proč se o šest let předcházelo?
Na počátku 20. století převažovaly ještě historické názory, že kníže Václav byl zavražděn roku 929. Ke stejnému roku se navíc podařilo završit dostavbu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, původně založenou v roce 1344 prvními Lucemburky na českém trůně. Milénium 1929 se tak v podstatě stalo politickou a společenskou událostí prezentující jednak národní historii, odkaz a tradici, ale také moderní český, respektive československý stát. Slavnostního aktu se účastnil jak prezident T. G. Masaryk, tak pražský arcibiskup František Kordač.

Svatého Václava zneužila nacistická okupační správa. Jak a proč?
Svatý Václav symbolizoval více zemi než češství. Toho si byli nacisté vědomi. Chtěli bezpochyby navázat na zdejší domácí tradici a spojit ji se svým politickým programem. Z Václavova života byly vyzdvihovány jen některé jeho části, které se do takového konceptu hodily. Nakonec byla využita svatováclavská orlice pro nové protektorátní vyznamenání udílené od roku 1944.

Jak reflektujete, že byl Václavovi před lety věnován svátek?
Den 28. září byl celá staletí slaven jako svátek zemského patrona. Celá diskuse o zavedení státního svátku na výroční den úmrtí sv. Václava v roce 2000 se z dnešního pohledu nezdá příliš šťastná. Tehdejší premiér Miloš Zeman v ní českého knížete označil nelichotivě jako kolaboranta a původní záměr svátku jako dne státnosti i světce se nepodařilo prosadit. Dnes si tak 28. září podle kalendáře připomínáme jako „Den české státnosti“. Přesto si ale myslím, že kníže Václav patří ke skutečným historickým počátkům českého státu a že je dobře si skrze něj uvědomovat a připomínat historické souvislosti.

Jaký je Václavův odkaz pro dějiny a pro dnešek?
Svatý Václav je věčným knížetem české země, je to první svatý a zemský patron pocházející z domácího prostředí. K němu byla směrována úcta následujících panovníků i celých generací obyvatel země. Tvoří svorník mezi našimi historickými kořeny a současností. Jeho odkaz bych proto chápala nejen jako státotvorný, ale také jako kulturně-společenský.


Komentáře

Hlavní zprávy

Doma míváme načančáno, ale venku jsme jako čuňátka

Není mezi těmito plechovkami i některá „vaše“?
vydáno 7. března 2021  17:49

Plechovka letí do křoviska, nedopalek na zem. V obýváku bychom vajgla do koberce zřejmě netípli.  celý článek

Sběratel. Příběhy hodinek někdy dojmou chlapy k slzám

Vzácné kapesní hodinky
vydáno 7. března 2021  11:58

Sběratelství je neodolatelná vášeň. Muž, říkejme mu třeba Vladimír, dokáže o hodinkách, které sbíral, vyprávět hodiny a hodiny. O tom, jak k jednotlivým...  celý článek

Nevypadá to jako respirátor, do krámu vás nepustím! Majitelé nanošátků mají problém

Nanošátek FFP2
vydáno 7. března 2021  6:24

Vyjít z domu znamená vybavit se mnoha lejstry. A mít papíry i od výrobce nákrčníků.  celý článek

Bez odborné literatury se svět neobejde, je to cesta k pokroku, říká zakladatel nakladatelství

Rodina Svitákova. Roman zcela vpravo, Klára po jeho pravici
vydáno 6. března 2021  14:21

Nakladatelský dům Grada letos slaví 30 let na knižním trhu, kde patří mezi špičku. Do rodinné firmy nastupuje nová generace a učí se čelit krizi. O...  celý článek

Vaše fotky z Prahy