Vládci prvohor se ukrývají v metru i u nepoužívané pokladny. Poradíme vám, jak je najít

Vystoupit z vagonu ve stanici metra A Staroměstská je svým způsobem stejné jako se ocitnout na dně druhohorního moře. Tedy pokud nazíráte na svět tou správnou dobrodružnou optikou. Deník Metro spojil síly s geologem Štěpánem Rakem, jenž řadu let provází zájemce o dávné fosilie a zkameněliny po Praze i jejím okolí. Nyní připravil procházku speciálně pro nás. Tu jsme zahájili o pár stanic jižněji, a to na smíchovském nádraží.

Nástupiště 9 a 3/4
„Své exkurze startuji obvykle tady. Ve vestibulu vlakového nádraží Praha-Smíchov. Jde o jedinou budovu v hlavním městě, která má takto téměř nedotčené obložení z hlavonožcového vápence. Čili z materiálu, v němž jsou dávní predátoři dosud skvěle vidět,“ říká Rak poté, co jsme se sešli u dlouhodobě nepoužívané pokladny číslo pět. Tu Rak přirovnává k poutnímu místu podobnému tajnému vstupu na bájné londýnské nástupiště 9 a 3/4 známé z Harryho Pottera. I zde se totiž dají nalézt skryté poklady.

„Už na dlažbě pod našima nohama vidíme velké černé fleky. Lidé si někdy myslí, že to jsou třeba kazy nebo žvýkačky, ale není to pravda. Jsou to xenolity. Tedy fragmenty hornin nebo minerálů uzavřené v horninovém bloku,“ vypráví Rak, zatímco poklepává prstem na pokladní pult z tmavého vápence.

„Zde vidíme dno tropického oceánu starého 350 milionů let. V něm lze zblízka objevit bílé puntíky představující tisíce zkamenělin mušlí, mlžů a dalších prehistorických živočichů. Vidíte? Tady je k vidění lilijice, což je třída evolučně nejstarších žijících ostnokožců. Díky svému stonku připomíná květinu, je to však živočich,“ zaníceně popisuje Rak.

Vzhůru dolů
Poté, co nám geolog s pomocí laserového a skládacího ukazovátka usnadňuje hledání dalších lilijic na stěnách vlakové haly a u eskalátorů, přesouváme se dolů do stanice metra Smíchovské nádraží. Kdybychom byli obyčejná exkurze, vzal by nás Rak po povrchu na Anděl a cestou by nám poukazoval na nejrůznější typy hornin. Nezřídka brává amatérské geology také do cukrárny naproti.

„Nečiním tak kvůli kafi a dortíku, ale proto, kolik zkamenělin lze nalézt na stolech. Pro vás jsem si však přichystal něco speciálního. Exkurzi po stanicích metra s vámi budu provádět vůbec poprvé,“ vysvětluje Rak, který chce šňůru podobných prohlídek realizovat přibližně od dubna.

Mapu ne, jen QR kód
Zatímco zkoumáme vápenec, kterým je obložena stanice metra Hlavní nádraží, popisuje nám Rak svůj ambiciózní plán. Chce totiž udělat nadšence do geologie z úplně každého Pražana. Nebo alespoň z některých cestujících, co si při čekání ve starších stanicích blíže centru najdou minutku volného času.

„Sice jsem za svůj život navštívil desítky míst a našel desítky tisíc zkamenělin, stále však cítím, že by šlo předat lásku k hledání milionů let starých živočichů ukrytých v horninách ještě více lidem. Spojil jsem se proto s národním geoparkem Barrandien a také s dopravním podnikem hlavního města Prahy,“ líčí nám své plány Rak.

V dubnu se mají proto v několika stanicích pražského metra objevit na zdech QR kódy. Po jejich načtení chytrým telefonem se cestující, respektive novopečení geologové, dozvědí, zda není flíček na obkladu před nimi náhodou kousek druhohorního predátora. Rakova filozofie je totiž prostá. Ač sám zmapoval 61 pražských stanic metra, kde v tuto chvíli našel a zaznamenal každého mlže, lasturku a trilobita, nechtěl jen tak lidem poskytnout přesnou mapu k jejich nalezení. V tom se ztrácí veškeré kouzlo.

„Ideální je lidi přimět, aby si hráli, sami hledali, prostě si to užívali. Právě v tom tkví kouzlo exkurzí, při kterých vedle sebe skáčou do stropu po nalezení například trilobita radostí šedesátníci s brejličkami i jejich vnuci či vnučky,“ doplňuje Rak.

Během naší reportáže jsme objevili na Hlavním nádraží trilobita, kterého neměl Rak ve svých záznamech. Nebudeme lhát, pocit to byl příjemný. „Geologické vycházky, cesty do pravěku, nebo jak tomu chceme říkat, jsou způsob, jak nenásilnou formou poznat geologický vývoj našeho okolí. A když je to na místě, kudy denně i tak chodíme? O to jen líp,“ míní Rak.

Zkuste některou z vycházek Geolog Štěpán Rak se narodil 20. listopadu 1978 ve středním Finsku, v městě Jyväskylä. Odmala poté žil v Radotíně, kde sbíral zkameněliny.  Postupně Rak poznával vědecké kapacity České republiky, paleontology a geology. Z dětské vášně se postupem času stala náplň jeho studia. Vystudoval Masarykovu Universitu v Brně.  V roce 2020 na Universitě Karlově v Praze obhájil doktorskou práci s názvem Revize vybraných spodnokarbonských členovců Moravského krasu a stal se doktorem přírodních věd. Rak si od dubna 1991 vede pečlivě své skalní deníky, kterých má již 37 a poslední výprava má číslo 1565. Za tu dobu navštívil desítky míst a našel desítky tisíc zkamenělin. V roce 2010 nastoupil jako historicky první učitel geologie (jako samostatného předmětu) na gymnázium J. S. Machara do Brandýsa nad Labem. Od roku 2009 pak pracoval jako paleontolog a kurátor Muzea Českého Krasu v Berouně. Své působení zde ukončil před nedávnem. Chtěl mít totiž více času na exkurze pro veřejnost. Kromě terénních výletů nabízí Rak jakékoliv skupině lidí, školám, domovům důchodců, organizacím a klubům přednášky s geologickou tématikou. Na základě své kantorské zkušenosti také nabízí své služby školám a přednáší za kantory biologie hodiny věnované geologii. Exkurze se Štěpánem Rakem je možné vybrat na webu geologickevychazky.cz.