Vlaky pod zem po vzoru Mnichova, Lipska nebo Stockholmu. Tak chce Praha vyřešit problémy s narůstajícím počtem rychlíků i osobáků, které zde denně jen v rámci pražské integrované dopravy svezou více než sto dvacet tisíc cestujících. U vstupu do metra na Karlově náměstí proto dnes zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR) a organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, zbudovali Metro S – falešnou železniční zastávku. Ta by zde mohla v budoucnu vzniknout.
„Počítáme, že z diskuse Prahy a Správy železniční dopravní cesty vznikne několik variant. Ty budou následně prověřeny ve studii proveditelnosti. Byli bychom rádi, kdyby byla zadána nejpozději do dvou let,“ říká ředitel sekce infrastruktury a krajiny IPR Marek Zděradička.
S podzemní železniční tratí, u níž zatím není jasný ani předběžný odhad nákladů, už počítají pražské zásady územního rozvoje. Příměstské vlaky mají v označení písmeno S, proto se projekt jmenuje Metro S. Město také začalo připravovat změnu územního plánu.
Zkušební staniceRedaktoři vyrazili také na Karlovo náměstí k improvizované stanici. Zde nám odpovídali přímo zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří reagovali i na dotazy kolemjdoucích. Martin Pavlů: „Lidé mají dva typy dotazů. Jedni se smějí, co je to za šaškárnu, další zajímá technické provedení, trasy, umístění stanic a podobně. Podle Pavlů je třeba mluvit o tom, co bude za desítky let. „I o trati na Barrandov se mluvilo třicet let před tím, než byla postavená,“ podotkl Pavlů. Specialista koncepce dopravy IPR Lukáš Tittl: „Do dvou let vznikne studie proveditelnosti, do té doby máme čas představit varianty a diskutovat o nich,“ říká a odmítá, že by šlo o politickou objednávku měsíc před volbami. „Je to akce v rámci týdne mobility,“ dodává. Tuto sobotu se zároveň slaví 25 let integrování železnice do systému Pražské integrované dopravy. |
Podle IPR by se mohlo začít připravovat a projektovat za pět až sedm let. Zastávky v centru města by mohly být kromě Smíchova například na Karlově náměstí nebo u Státní opery. Zamýšlena je i zastávka Florenc a na náměstí Bratří Synků, kudy by vedla trať směrem na Benešov. „Kapacita současných tratí je vyčerpána, zejména kolínská ji má již překročenou,“ dodává ředitel Ropidu Petr Tomčík.
Počet vlakových cestujících se v hlavním městě za posledních deset let zvýšil o 34 tisíc lidí. Tento fakt si dobře uvědomují také na Správě železniční a dopravní cesty (SŽDC), která by se na budování podzemní železnice výrazně podílela. Nadšené plánování tu ale zatím neprobíhá. Podle mluvčího SŽDC Marka Illiaš je je vše zatím v rané fázi příprav a není ještě ani jasné, zda půjde celou věc v reálu provést.
„Studie proveditelnosti musí odpovědět na otázky, zda existují dopravně, technicky, ekonomicky a ekologicky přijatelná řešení plnící stanovené cíle záměru. Jaká z variant se jeví nejvýhodnější a proč a jaké jsou rozhodující technické a provozní parametry,“ vysvětluje Illiaš.
Cesta by se zkrátila například cestujícím do Středočeského kraje. Do Milovic by mohli dorazit za 44 minut, nyní cesta trvá 59 minut. Při jízdě do Kralup nad Vltavou by byla úspora času ještě větší. Teď cestujícím cesta trvá 52 minut, v budoucnu by to bylo jen půl hodiny.
Vyhloubit tunely pro podzemní železnici bude podle Zděradičky extrémně náročné. Situaci totiž komplikují tunely metra, inženýrské sítě či kolektory. V plánu je také zbudování metra D přes Hlavní nádraží na náměstí Republiky.
Názory na návrh Prahy se různíDeník Metro se ptal cestujících na svém facebookovém profilu. Soňa Fišarová: „Když budou víc využívat tuto železnici mimopražští a omezí jízdu auty do Prahy, tak to uvítám.“ Ondřej Kavka: „Myslím že je to dobrý krok, určitě to bude mnohem rychlejší než metro.“ Pavel Fispa: „Až bude metro nebo vlak na letiště a metro trasa D, pak o tom můžeme přemýšlet...“ David Kliner: „Třeba by v Praze mohl vzniknout systém jako v Německu U-bahn. Ze středních Čech by to jelo po povrchu jako vlak a v Praze v tunelu jako metro.“ Michal Stankuš: „Nechápu plánovanou stanici Opera, důležitá je rychlá možnost přestupu přímo na Hlavním nádraží.“ |
