Vranovská přehrada je v létě oblíbeným cílem turistů díky možnostem koupání. Teď se sem lidé sjíždějí kvůli focení. Mohou se projít po jindy zatopeném dně a vidět ruiny zatopené obce Bítov.
Na jednu stranu je to podle starosty obce Vranov nad Dyjí velká zajímavost, na druhou stranu má obavy, co se bude dít dál. „Je to špatný. Máme tu nedostatek podzemní vody, a pokud bude hladina přehrady rapidně klesat, můžeme se dočkat problémů,“ řekl pro deník Metro starosta Lubomír Vedra.
Tato přehrada na Znojemsku podle něj zásobuje vodou až 90 tisíc lidí. „Čekáme na zimu. Bude záležet na množství sněhu, jestli se naplní. I rybníky v okolí jsou prázdné,“ podotknul starosta, který v počítači sleduje přítok z Rakouska i množství dešťových srážek.
Lidé si podle něj dávají úbytek vody do souvislosti s opravou přehrady. „To ale nemá spojitost. Je za tím sucho. Třeba přítok Želetavky je kolem dvou kubíků, ale odtéká přes tři kubíky,“ vysvětluje starosta. Bez soustavy přehrad v této oblasti by podle Petra Chmelaře z Povodí Moravy klesla hladina řeky Dyje a dalších toků pod úroveň nutnou pro přežití vodních živočichů. Minulý týden byla hladina v nádrži na kótě 338,75 metru nad mořem. „To znamená, že zásobní prostor zůstával i po tak suchém létu naplněný na přibližně 52 procent,“ uvedl Chmelař s tím, že Vranovská přehrada dotovala hladinu v Dyji od června do konce října. „Pokryla odběry ve výši, která překročila přítok do nádrže o téměř 37 milionů metrů krychlových vody,“ dodal Chmelař.
Vranovská přehrada
|
