Boubínský prales na Šumavě. Dohasínající oheň po turistickém hodování. Kolem poházené konzervy. Místo aby skončily v odpadu, válí se po národním parku. Pozor, tato scéna není z letoška, i když se to stává běžně i v roce 2022. Píše se rok 1972.
Vytřídit nestačí. Ještě musíme recyklovat
V současnosti byste tam našli především plastové lahve a plechovky od piva. Jenže před padesáti lety ještě neexistovaly a odpad se navíc házel do jedné popelnice. O kontejnerech na tříděný odpad se nám ani nezdálo. Teď je to jinak. Třídíme. To ale neznamená recyklování.
Rozdíl mezi tím, co odvezou „popeláři“, a tím, co se nakonec přemění v nové výrobky, je v Česku stále propastný. I když se „prsíme“, že jsme, hlavně v plastech, evropské jedničky, pohybujeme se spíše na chvostu. K výraznějšímu posunu scházejí ekonomické tlaky. K nim se řadí možnost vracet některé hojně užívané obaly za peníze. Vratné PET lahve a aluminiové plechovky na nápoje jsou v Česku stále jen snem.
„Zálohové systémy úspěšně fungují ve dvanácti evropských státech, dalších patnáct směrnice o zálohování připravuje nebo o zálohách intenzivně diskutuje,“ říká Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování. Momentálně je podle odborníků na recyklaci situace v Česku tristní. Recykluje se pouze 42 procent plastů, nápojových plechovek asi třetina.
Na Slovensku ubyl plast
Devět z deseti Čechů v letním průzkumu Iniciativy pro zálohování věří, že vratné obaly by výrazně omezily bezmyšlenkovité odhazování plastů a plechovek v přírodě. Ty jsou nejviditelnější odpadovou položkou, kterou v českých luzích a hájích potkáte.
V sousedním Slovensku je možné odevzdávat vratné PET lahve a nápojové plechovky od letošního ledna. A pomalu to nese pozitivní plody. „Po spuštění systému zálohování nápojových obalů výrazně kleslo množství plastových lahví a plechovek ve tříděném sběru, spotřebitelé je odevzdávají na sběrných místech,“ říká Lucie Morvaiová, mluvčí slovenského správce zálohového systému. Pro řadu lidí z nízkopříjmových kategorií, nejen pro bezdomovce, se staly zálohované obaly zdrojem dodatečného příjmu.
Naopak těm, kteří chtějí takovým lidem přispět a neradi rozdávají almužny na ulici, umožňuje zálohovací systém nový druh charity. Dávají totiž tašky s nesešlapanými petkami před vchody svých příbytků, kde si je berou třeba právě bezdomovci. Ti za ně pak inkasují peníze ve sběrných terminálech. Snižuje se také množství bezmyšlenkovitě odhozeného plastu mimo kontejnery a v přírodě.
Utajený poklad? Přece polystyren
Na sídliště v Kralupech nad Vltavou byla nedávno umístěna nádoba určená pouze pro odpadní EPS, tedy běžný polystyren, kterým se například chrání elektrospotřebiče při transportu. „Za měsíc a půl provozu do ní bylo vytříděno pět metrů krychlových EPS odpadu. Pilotní projekt ukázal, že separovaný sběr EPS ve městech a obcích je možný,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS České republiky.
