metro.cz

Počasí v Praze

20 °C / 28 °C

Neděle 14. srpna 2022. Svátek má Alan

Dalších 11 fotografií v galerii
Chmel, léta osmdesátá. | foto: Pavel Hrabica, Metro.cz

Výlet do minula. Byly časy, kdy chmel ještě voněl a holky byly krásný

  19:52
Na jaře se drátkovalo a zavádělo, na přelomu srpna a září česalo. Tak vypadaly chmelnice v chmelařských oblastech. Zatímco v současnosti a před druhou světovou válkou pěstitelé najímali brigádníky, velmi často nezaměstnané, za socialismu si stát vypracoval systém nucených prací. Na jaře nahnal na pole hlavně středoškoláky, na hlavní sklizeň pak jezdívali i vysokoškoláci.

Protože v 70. a 80. letech se už „zelené zlato“ sklízelo hlavně strojově. Tady už bylo na některých pozicích na česačkách místo jen pro osmnáctileté a starší. Mladší měli šanci už jen pásů na česačce, případně tam, kde se chmel česal ručně, to se týkalo obvykle mladých chmelnic.

Slovníček osvíceného brigádníka

  • Když se řekne „kombajn“, v chmelařské oblasti se nejedná o pojízdný stroj v lánu obilí. Linková česačka chmele, jak se odborně nazývá, je statický stroj pod střechou.
  • Mechanická česačka se objevila už i ve filmu Starci na chmelu z roku 1964. Stroje převládly až v 70. letech, do té doby se chmel česal převážně ručně. 
  • Česáči také dobře znali  výraz „věrtel“. Byla to stará jednotka pro sypké materiály. Jeden věrtel byl 30 litrů. 
  • Průměrní česáči zvládli za den do deseti věrtelů. Rekordmani prý načesali téměř 40 věrtelů. 
  • Uslyšíte-li výraz „štok“, nejde o nápoj zvaný jinak „lak na rakve“, ale o chmelovou liánu ovíjející drátek.

Marky a dolary
Vyhnout se chmelové brigádě bylo možné, ale člověk si musel sehnat minimálně potvrzení od lékaře. Jinak se jednalo o „dobrovolnou povinnost“, hlavně pro budoucí prváky vysokých škol. Sklizní chmele, za který stát inkasoval marky, dolary a další tvrdou měnu, bylo studium víceméně podmíněné. A tak se čtyřicet let vydávaly desetitisíce holek a kluků především na Žatecko, kde byla většina z tehdejších deseti tisíc hektarů chmelnic. Hygienické podmínky nebývaly nejrůžovější. Někde družstva investovala do relativně kulturního přespávání a umýváren, někde to bývalo jako za krále Klacka. Jedlo se z ešusů.

Ale i přes spartánské podmínky nebylo málo těch, kteří se po první nucené brigádě vraceli během studia na chmel dobrovolně. Hlavně středoškoláci měli možnost poznat své profesorky a profesory i z jiné stránky a svou roli hrála romantika. Leckdo ještě předtím, než odjel na brigádu, viděl slavný filmový muzikál Starci na chmelu z roku 1964 a taky si chtěl po vzoru Hanky a Filipa prožít stejně neopakovatelnou zamilovanost. Vedle toho studenty lákalo třeba i zakázané ovoce, jako bývaly tajné návštěvy místních hospod před a hlavně po večerce.

Džíny s nádechem zeleného zlata
Nezanedbatelný byl i výdělek, byť ručním česáním se dalo v osmdesátých letech vydělat něco kolem tisícovky, kdo šel na česačku, mohl se dopracovat k patnácti stovkám nebo i více. Takže po prázdninách to byl vítaný příspěvek k nákupu oblečení nebo rezerva na Vánoce. Každopádně nejeden z brigádníků vyrážel nachmel i proto, aby pak směnil vydělané peníze za bony a pořídil si vytoužené pravé džíny z Tuzexu.

Tyhle časy jsou dávno pryč. V Čechách a na Moravě je v současnosti už jen asi polovina hektarů chmelnic. Povinné brigády jsou minulostí, pěstitelé chmele si musí najímat regulérní brigádníky za peníze, přece jen už v jiných relacích než v socialistické éře. V devadesátých letech, stejně jako v první republice, to bývala příležitost i pro nezaměstnané, často sem přijížděli Ukrajinci, kteří už tehdy přicházeli do Česka za prací. Ale i mezi současnými česáči bývají studenti, pěstitelé stále udržují kontakty se školami. Vesnice se už tolik nehemží mládeží a po večerech randícími dvojicemi.

Tajemství pivovarských sládků
Něco málo ale ze starých časů filmových Starců na chmelu zůstalo. Kdyby nic jiného, tak aspoň neopakovatelná vůně žateckého poloraného červeňáku, jak se jmenuje naše světoznámá odrůda chmele. Pravdou však zůstává, že na rozdíl od generací před rokem 1989 je chmel a chmelnice pro většinu z nás už věcí zcela neznámou. Pokud však do toho nepočítáme pivo.

Mimochodem – víte, kolik chmelových šištiček je třeba na jeden půllitr? Platí-li moudra sládků, v jednom pivu jsou tři až čtyři. 

Komentáře

Hlavní zprávy

„Obchodní“ stezky ve metropoli. Lidé nechodí tudy, kudy jim to architekti, developeři a plánovači nalinkují.

PRAHA? AHA!
vydáno 14. srpna 2022  16:56

Zvedněte pohled od displeje mobilního telefonu a zkuste vnímat, kudy chodíte, kolem čeho chodíte a po čem chodíte. Možná vás překvapí, co vám celé roky...  celý článek

Při povodních před 20 lety pomáhali také vojáci. Z vody tahali muže s koněm

vydáno 14. srpna 2022  7:22

Zástupce velitele 243. vrtulníkové letky major Marek Bohuněk a jeho kolega palubní technik praporčík Jaroslav Vlček v roce 2002 sloužili u Letky letecké...  celý článek

Ježčí zkouška dospělosti může proběhnout i u vás na zahradě

vydáno 13. srpna 2022  7:07

Pokud máte chuť ubytovat pichlavého souseda, musíte projít konkurzem. První mláďata se už zabydlují v Troji.  celý článek

Predátor je s námi 35 let. Důstojného následovníka neměl nejmíň dvanáct. Tedy až do teď

Strážce streamu
vydáno 12. srpna 2022  14:00

STRÁŽCE STREAMU To, že se snímek Predátor: Kořist povedl, se dalo tušit již pár dní před jeho premiérou na streamovací platformě Disney+. Film zasazený na počátek...  celý článek