Co brání tomu, aby Češi za vrácené PET lahve dostali peníze?Momentálně zákon, nebo například vybavení obchodů a etiket producentů, které toto řešení nepodporují. Jinak je složité něco prosazovat bez podpory producentů, obchodníků nebo státu. Ti všichni se k tématu ale začínají vyjadřovat. Důležité však bude prozkoumat dopady zálohového systému v porovnání s tím stávajícím.
Pokud by v Česku takový systém byl, vymývaly by se lahve nebo by se recyklovaly jinak?
S PET lahvemi na jedno použití by se nakládalo podobně jako doposud. Musely by se někam svézt a pak nadrtit na vločky a regranulát, ze kterého se následně může vyrobit nová lahev. Podobně se s PET lahvemi zachází už dnes, ale často výsledný regranulát končí v jiných produktech než PET lahvích. V Česku se z recyklovaných PET lahví vyrábí plínky či textilie do automobilního průmyslu. O možnosti znovunaplnitelných lahví, které by se vymývaly a dávaly zpátky do oběhu, se zatím neuvažuje.
Lidé vytřídí zhruba sedm z deseti PET lahví. K recyklaci se však dostane jen asi polovina. Jak to?
Největší ztráty nastávají u spotřebitelů, kteří špatně třídí nebo se rozhodnou lahev někde odhodit. Takto už zhruba 19 tisíc tun neskončí ve žlutých kontejnerech, ale v popelnicích na směsný odpad nebo hůře, pohozené v přírodě. Čili vytřídíme 39 tisíc tun. Číslo, které se reálně zrecykluje, je však zhruba 31 400 tun za rok. Ke ztrátám dochází v takzvaných dotřiďovacích linkách, kde se ručně třídí obsah žlutých kontejnerů na různé složky. Na PET lahve, fólie, tvrdé plasty... Část PET lahví, které díky svým vlastnostem nejsou vhodné k samostatnému dotřídění, však vytříděna na linkách není a končí jako výmět, který dále putuje na skládky nebo do spalovny. Dalším důvodem pro ztráty na lince je i fakt, že zaměstnanci občas nestíhají z pásu vysbírat vše.
Když lidé nebudou chodit ke kontejnerům na tříděný odpad s PET lahvemi, tak jim odpadne jeden z důvodů, proč k nim chodí. Nebo se pletu?
Lidé se naučili třídit z různých důvodů. To, že někdo, kdo je celý život zvyklý třídit odpad, by najednou přestal kvůli tomu, že stejně jako s lahvemi od piva může odnést PET lahve zpátky do obchodu, nám přijde nepravděpodobné. Dnes už ve žlutých kontejnerech je PET lahví zhruba 25 procent celkové hmotnosti. Před deseti lety to bylo zhruba 50 procent. To svědčí o tom, že se lidé naučili velmi dobře třídit i jiné plasty a lahve už pro ně nejsou tím jediným plastem, co se dá třídit. V třídění skla se Češi řadí mezi jedničky v Evropské unii. To taky svědčí o tom, že zálohy na skleněné lahve od piva Čechy nijak neodradily od toho, aby dále třídili ostatní sklo.
