Vystřílíme školu, vzkazují vyděrači i přes sociální sítě

Zlomovým okamžikem pro bezpečnost českých škol se stala vražda studenta obchodní školy ze Žďáru nad Sázavou. Došlo k ní 14. října 2014. Pomatená žena z Ostravska tehdy vnikla do školy a nožem smrtelně zranila chlapce a pobodala dvě studentky. Bezpečnostní podmínky na základních a také středních školách v Česku se od té doby výrazně proměnily. Přesto jsou školy častěji cílem výhrůžek bombou či jiným druhem násilí, kterým nelze bránit čipovými vstupy nebo kontrolou každého návštěvníka ve vrátnici. Už zdaleka totiž mezi kanály, jimiž možní útočníci vyhrožují, nepatří zastaralé technologie dvacátého století.

Vyhrožují studenti Pachatelé výhrůžek jsou leckdy mladiství. Inspiraci hledají v zahraničí. V létě 2019 odhalila policie identitu šestnáctiletého mladíka, který přes Twitter šířil informaci o hrozbě střelby na pražských školách i mimo hlavní město. Celou záležitost si vymyslel. V roce 2015 rozesílal student informačních technologií e-maily politikům, státním institucím a České televizi. Hrozil bombami na nádražích a podepisoval se jako Karel Islám. Ukrýval se i za identitu jiných lidí. Kvůli jazykovému nedorozumění s cizinkou vzniklo letos v dubnu „bombové“ ohrožení na Letišti Václava Havla v Praze. Omezení provozu trvalo necelou hodinu.

„Za našich mladých let se volalo z telefonní budky, že ve škole je bomba. Bojím se, že budky by mohly být nyní nahrazeny sociálními sítěmi,“ myslí si Radek Végh, specialista na bezpečnost ve školách, ze společnosti M2C, ta se zabývá také ostrahou objektů. Jeho varování je opodstatněné, protože na konci minulého školního roku byla právě přes sociální sítě nahlášena několikrát výhrůžka střelbou v objektech škol. „Zvýšený výskyt výhrůžek je očekáván a také zaznamenáván vždy v období zkoušek a maturit. Neznamená to však, že to je jediná doba, kdy se mohou výhrůžky objevit,“ konstatuje Végh. I když se ve většině případů jedná o plané vyhrožování, odborníci se domnívají, že školám chybí pravidelnější nácvik krizových situací, podobně jako se uskutečňují požární cvičení.

„Většina škol nemá písemně zpracovány a zakotveny postupy pro mimořádné události. Hodně školských zařízení je primárně orientováno na ochranu majetku, ne osob,“ říká Libor Sladký, ředitel Asociace Bezpečná škola. „Ať se jedná o plánovanou, nebo emoční agresi, měla by škola mít jasně definované postupy a prověřovat jejich účinnost,“ podotýká ředitel asociace. Kromě toho upozorňuje i na to, že některé signály by bylo možné zachytit předem z komunikace na sociálních sítích. „Velká řada takových upozornění se často generuje na sociálních sítích budoucího útočníka. Tím je často současný nebo bývalý žák školy,“ vysvětluje Libor Sladký. 

Problémem bývá především to, že pedagogové jen minimálně figurují ve skupinách přátel možných pachatelů výhrůžek, a proto se k nim nedostanou názory a postoje jejich eventuálních pachatelů. „Těch si proto mohou všimnout jen vrstevníci takového člověka,“ připomíná ředitel Asociace Bezpečná škola. Cestou k omezení výhrůžek je podle specialistů především prevence. „Doporučuji pravidelná školení zaměstnanců, která jsou zaměřená na mimořádnou událost ve formě vyhrožování,“ komentuje Radek Végh. „Věřím, že největší prevence je vysvětlení, že takové jednání je nepřípustné, a především ukázat, jak přísně jsou potrestáni pachatelé,“ říká expert Végh.

Ohrožovali poslance 31 Policie registrovala v roce 2018 jedenatřicet hlášení o bombách ve školách, nákupních objektech a na dalších místech. Letos bylo kvůli bombové hrozbě například uzavřeno okolí Poslanecké sněmovny v Praze nebo vyklizen hotel Tatra v Kopřivnici. 5 Tolikrát hrozil anonym výbuchem v budovách Vysoké školy ekonomické v Praze. Nejednalo se jen o strašení ve zkouškovém období. Škodu zaviněnou vyklízením objektu a přerušením výuky a provozu vyčíslila VŠE na více než 822 tisíc korun. V případě odhalení pachatele bude škola peníze vymáhat.