Pošmourného 28. listopadu 1931 se prvně kopnulo do skály na dohled Praze, kde rodina Havlových budovala luxusní rezidenční čtvrť.
Vizionář Miloš Havel pověřil přípravou, průběhem a dokončením Barrandovských ateliérů architekta Maxe Urbana. Již 14 měsíců po startu výstavby byl na barrandovské „skále“ natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Koncem třicátých let již studio produkovalo 80 filmů ročně a mělo tři sta stálých zaměstnanců.
S příchodem Němců v roce 1939 se život Pražanů hodně změnil. A změnil se i osud Barrandovských ateliérů. Okupanti vyštípali Miloše Havla z pozice majoritního akcionáře a přemístili do Prahy štáby z vlastních studií, která mohla být terčem spojeneckých náletů. V Praze se natáčely třeba zfalšované záběry vítězících německých armád. Fiktivní bojiště vzniklo na polích za areálem.
Hned po válce si ateliéry přivlastnil stát a po roce 1948 zástupci lidu. Změnil se program i dramaturgie...
