metro.cz

Počasí v Praze

2 °C / 12 °C

Pátek, 26. února 2021. Svátek má Dorota.
Výjev z filmu Anna proletářka z roku 1952, který se odehrával i na pozadí boje... Vzpomínky na Prahu
Větší foto
Výjev z filmu Anna proletářka z roku 1952, který se odehrával i na pozadí boje o Lidový dům. | foto: ARCHIV

VZPOMÍNKY NA PRAHU: Lidový dům v rudém ohni

9. prosince 2020  5:28 David Halatka Metro.cz
Pojďte s námi sto let nazpět, do Hybernské ulice. Dne 9. prosince 1920 stačilo málo, a v sídle sociální demokracie propukl bolševický teror.

Bylo teprve dva roky po první světové válce (1914–1918), jejíž dozvuky nahrávaly populistům v čele s bolševiky. „Rudý boj za spravedlivější svět se uchytil v poraženém Německu, kde několik měsíců existovala bolševická Bavorská republika rad, nebo také v Maďarsku,“ přibližuje historik Petr Horáček. „Tamní režimy během roku 1919 pomřely, to ale nesebralo odvahu ultralevicovým idealistům v Československu,“ doplňuje.

Zdvižený prst TGM
„Pánové, to, co někteří z vás snad považují za politické škorpení, může být zvedající se uragán revoluce,“ varoval během podzimu 1920 plénum ministrů prezident Tomáš G. Masaryk. Měl v čerstvé paměti nedávný pokus radikálů o obsazení původně německého Stavovského divadla, převedeného během protiněmeckých výtržností pod českou správu. „Zmařit zabrání Stavovského divadla nebylo možné, byla by tekla krev a byli by vypověděli poslušnost jak strážníci, tak zvlášť vojsko,“ pravil Jan Černý, šéf tehdejšího úřednického kabinetu.

Lidový dům

  • Barokní palác byl zbudován v letech 1651–1657 italským architektem Carlem Luragem pro hraběte Jana A. Losyho.
  • Roku 1907 koupila Losyovský palác sociální demokracie, stal se z něj Lidový dům.
  • Po roce 1948 byl dům přetvořen na Muzeum V. I. Lenina. l Muzeum fungovalo do roku 1990, těsně před schválením zákona o navrácení majetku KSČ a SSM byl převeden na obnovenou sociální demokracii.
  • V letech 1993–2000 probíhal spor o vlastnictví Lidového domu, Ústavní soud rozhodl ve prospěch ČSSD.
  • V roce 2016 vyvstala ČSSD povinnost splatit dluh advokátu Zdeňku Altnerovi, který stranu zastupoval. Případ dosud není uzavřen.

O další aféru, která přímo směřovala k boji o Lidový dům, se postarala marxistická krajní levice, která se po rozkolu v sociální demokracii na komunistickou a státotvornou frakci zmocnila sídla sociální demokracie v Hybernské ulici, tiskárny i časopisů. Kauzu nejprve řešil okresní soud, dne 25. října 1920 vyšel vstříc žalobě sociálnědemokratického poslance Antonína Němce, který byl formálním vlastníkem Lidového domu – podle tehdejší legislativy politické strany nesměly vlastnit nemovitosti.

Soudci rozhodli, že ze strany bolševiků jde o rušení řádné držby, jenže k vykonání verdiktu chyběla kuráž. „Byl to až prezident Tomáš G. Masaryk, kdo na nejvyšší úrovni rozhodl, aby policie a četnictvo 9. prosince vyrvaly z rukou levičáků Lidový dům,“ popsal historik Antonín Klimek. Pět set policistů a četníků po krátké šarvátce zlomilo odpor dělnických hlídek.

Cesta ke generální stávce
„Levice nyní nemohla než se pokusit zachránit svou prestiž. Mluvila-li tolikrát o síle radikálního hnutí, nyní tedy bylo téměř nezbytné něco z oné síly ukázat,“ popsal děj publicista Ferdinand Peroutka v zásadní práci Budování státu.

Oním gestem se stala výzva ke generální stávce, jež proběhla mezi 10. a 17. prosincem. Některá průmyslová předměstí v čele s Kladenskem bouřila a pořádkové jednotky použily zbraně. Střílelo se například u smíchovské Ringhofferovy továrny.

K nejvážnější srážce došlo u parlamentu na Smetanově náměstí (dnes náměstí Jana Palacha). Po výstřelu z policejní pistole tam zemřel jeden z protestujících. Radikálové vzbouřili také kladenský revír. Tamní bolševik Alois Muna, kterého v Kremlu přijal Lenin, chtěl v čele rudých gard táhnout na Prahu. Ovšem policie a četníci bouře potlačili. „Rudí“ poslanci následně ve svých interpelacích v Poslanecké sněmovně neskrblili barvitými popisy hrůz „bílého“ teroru.

„Po Karlově náměstí, středem jízdní dráhy, směrem k budově zemského trestního soudu, brodí se sněhem řada lidí – dělníci, malé uzlíčky, snad s prádlem, snad s jídlem, nesou ve zkřehlých rukou,“ popsal eskortu vězňů v dramatické promluvě poslanec Josef Teska, odpadlík od sociální demokracie, který následně v roce 1921 přestoupil ke komunistům.

Vznik ryze rudé strany
Odsuzující rozsudky zahrnovaly vesměs tresty v řádu týdnů. Například Muna čelil obvinění z velezrady, odsouzen byl ale jen za rušení veřejného pokoje.

Důsledkem generální stávky byl konec období nestability v politice a otevřený střet dvou frakcí v sociálnědemokratické straně. Ten vyústil ve vznik nového politického hráče, když se levicové křídlo sociální demokracie na květnovém sjezdu 1921 prohlásilo za Komunistickou stranu Československa. Sociální demokracie ztratila většinu svých členů a oslabila svou pozici vůči dalším stranám. Role největší politické strany v mladém Československu se ujala Agrární strana.

Komentáře

Hlavní zprávy

Pandemie nese i více chodců. MHD pak trpí

Poskalí
vydáno 25. února 2021  17:30

Loňská sezona přinesla enormní nárůst jízd na kole. Praha je na tom podobně jako Vídeň.  celý článek

Češi státu nevěří, jsou švejci

Švejk
vydáno 25. února 2021  5:45

Odkazem na „neposlušné“ odborníky si zdůvodňujeme i vlastní neochotu dodržovat pravidla.  celý článek

Pro svá střeva dělejte víc. Pozor na jídlo, dopřejte si probiotika

Petr Ryšávka
vydáno 24. února 2021  20:00

Taky jste se vždy domnívali, že v lidských střevech všechno končí? Pravda je ale taková, že ve střevech se nachází většina imunity, která je nejen v...  celý článek

Nahlášeno, uklizeno. Popeláři za přeplněný koš nemohli

Místo po úklidu
vydáno 24. února 2021  16:00

Deník Metro vyřešil prosbu čtenáře, kterého štvala lenost sousedů.   celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám