Rodné jméno: Friedrich Emanuel Tirsch. Místo narození: Děčín. Tak zněly nacionále muže, který spolu s Jindřichem Fügnerem (po otci polovičním Němcem) založil roku 1862 tělovýchovný spolek Sokol. Ten vzkvétal i díky workholismu Tyrše, který dlouhá léta odmítal revitalizační dovolenou. Uvolil s k ní až v roce 1884, kdy mu bylo 51 let.
Místem odpočinku (i toho posledního) se stal rakouský Oetz v Alpách. Osmého srpna se jako obvykle vydal do hor. „V noci z 8. na 9. srpna jej na lesní mýtině uviděla místní žena, pozdravila, ale on jí neodpověděl a pokračoval v cestě. Poté ho již nikdo nespatřil. Když 9. srpna přijela paní Tyršová, její muž byl nezvěstný. Několikatýdenní pátrání po něm bylo marné. Jeho tělo se našlo až 21. srpna v řečišti dravého toku Aachy,“ uvedl ke skonu velikána publicista Pavel Kovář.
Původně Tyrš spočinul v rakouské zemi, přímo v Oetzu. Dne 30. října byl odtud vyzdvihnut, jeho ostatky byly dovezeny do Prahy a zde od 5. listopadu vystaveny v ústřední sokolovně na Malé Straně. Dne 9. listopadu 1884 se konal Tyršův pohřeb. „Do Prahy se sjelo na šestnáct set Sokolů se smutečními prapory a vavřínovými věnci všech jednot. Za nimi šlo na dva tisíce akademiků, na šest tisíc středoškoláků a na třicet tisíc lidí všech stavů. Na rakev byly položeny věnce i jménem Chorvatska, Slovinska, Polska. Dr. Eduard Grégr se loučil s Tyršem jménem národa a připomněl, že přišel do doby, kdy jsme si plně a nejbolestněji uvědomili rozpor mezi slavným minulem a bědnou přítomností. Chtěl nás zvednout změnou na národ silný a sebevědomý,“ přiblížil celou událost historik Albert Pražák.
