Obchodníkům se v moravské metropoli daří. Největší zastoupení mají prodejny potravin, mezi službami vedou restaurace. To vše spočítal průzkum maloobchodní sítě, který vypracovala Kancelář architekta města Brna. Data poslouží i jako podklad pro územní plánování města.
Jde o sedmé sčítání od roku 1997. Brno je jediné město v Česku, které sleduje data za posledních dvacet let. Pracovníci z řad studentů mapovali umístění zařízení, sortiment, provozní dobu i prodejní plochu. Za rok 2017 napočítali 3948 prodejen zboží a 3208 provozoven služeb. Ve srovnání s čísly z roku 2013 jde o mírné navýšení, o necelých dvě stě nových prodejen zboží. Naopak rozsah celkové prodejní plochy oproti roku 2013 poklesl o necelých pět procent.
„Výsledky ukazují jen zanedbatelné změny oproti předchozím letům a potvrzují spíše stabilizaci brněnské maloobchodní sítě. Dílčí změny se týkají konkrétních typů sortimentu. Například pokračuje úbytek prodejen domácích potřeb, elektroniky, počítačové techniky, knih či hudebnin, což je trend týkající se pravděpodobně i dalších měst a do jisté míry svázaný s častým využíváním internetového způsobu prodeje tohoto zboží,“ komentuje výsledky vedoucí průzkumu Jiří Malý.
K největším úbytkům prodejní plochy došlo v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice. U většiny z nich to však souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin. V posledních čtyřech letech se zastavil trend úbytku plochy a počtu menších prodejen pod tisíc metrů čtverečních, který se objevil po roce 2000. Naopak mírné snížení ploch lze zaznamenat u prodejen nad tři tisíce metrů čtverečních.
„Ačkoliv vyšší počet maloobchodních zařízení lze najít i v populačně velkých městských částech jako Královo Pole nebo Brno-sever, pozice městského centra je z hlediska nabídky zboží a služeb stále dominantní. Výsledky průzkumu naznačují, že trend oslabování maloobchodní funkce centra města patrný po začátku nového tisíciletí již dále nepokračuje. Jedním z důvodů mohou být i nové strategie menších prodejců v rámci konkurenčního boje s velkými obchodními řetězci či nákupními centry,“ myslí si Malý.
V oblasti služeb mají v moravské metropoli největší zastoupení restaurace s téměř pěti sty provozovnami následované kadeřnictvími, kterých je přes tři sta. Třetí pozici zaujímají kavárny s počtem přesahujícím dvě stovky.
