Za plyn ušetříme, voda zdraží. U elektřiny a tepla se uvidí

Za plyn lidé ušetří

Kolik za rok protopíme Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla. Teplárenské sdružení uvádí, že současná průměrná cena tepla z uhlí činí 566 Kč/GJ, ze zemního plynu pak 619 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Při jednoprocentním růstu ceny by se podle sdružení náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily asi o dvanáct korun měsíčně. Podle Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.

Lidé by měli příští rok ušetřit za plyn v průměru tři až pět procent. Energetický regulační úřad (ERÚ) sice mírně zvýšil takzvanou regulovanou složku ceny plynu, která tvoří asi pětinu výsledné ceny – důvodem je především započítání efektu teplé zimy a nižší spotřeby z roku 2015.

Na druhou stranu se ale očekává pokles takzvané silové složky, která tvoří zbytek ceny a určují ji sami dodavatelé. Ti ušetřili na poklesu cen plynu na burze. Podle ERÚ by tak domácnosti, které bydlí v bytech a plynem topí, měly ušetřit zhruba 1600 korun. Lidé z rodinných domů by mohli mít roční fakturu nižší až o 2700 korun.

Voda zdraží minimálně

V současné době vrcholí jednání obcí, měst a provozovatelů vodovodních sítí o cenách vodného a stočného pro rok 2017, takže ještě nejsou k dispozici všechny potřebné údaje. „Z toho, co ale již k dispozici je, vyplývá, že se ceny vodného a stočného zvýší minimálně. V zásadě méně, než tomu bylo v předcházejících letech. Očekávat tak lze nárůst cen vody v řádu jednotek procent, v některých regionech se ceny vody nezvýší vůbec a někde dokonce meziročně klesnou,“ říká Petr Havel z portálu Naše voda. Důvodů je řada, především však ten, že se v příštím roce do cen vody jednak nepromítnou zvýšené poplatky za odběr podzemních vod, neboť vláda od tohoto opatření zatím ustoupila, a stejně tak se ještě plně nepromítnou další legislativní opatření, jako jsou zvýšené nároky na čištění odpadních vod či nárůst poplatků za objemy vypouštěných vod. „Nízký nárůst cen vody je také dán nízkou inflací a jistě i částečně politickým rozhodnutím představitelů obcí a měst, protože nízká cena vody pro ně znamená větší přízeň voličů,“ vysvětluje Havel.

Teplo zlevní

V příštím roce mohla cena tepla klesnout. „Zatímco ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykážou mírný meziroční nárůst do dvou procent, v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,“ říká Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení. Členové sdružení dodávají teplo třem čtvrtinám domácností, které teplo z tepláren v Česku využívají.

Spor o dotace

Za velkou neznámou ale Topolánek označil postup ERÚ, který ve svých cenových rozhodnutích zatím nevypsal podporu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). „Pokud by se situaci nepodařilo vyřešit, představovalo by to riziko nárůstu cen tepla během příštího roku,“ upozornil. Zdroje KVET zatím nemají schválení Evropské komise (EK), takzvanou notifikaci, kterou energetický úřad výplatu podpory podmiňuje.

Ministerstvo průmyslu již dříve uvedlo, že podle informací z EK bude ale i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos. Pokud ovšem ERÚ nebude mít notifikace včas, aby je zahrnul do cenových rozhodnutí, pak se budou muset teplárny i jejich zákazníci vypořádat s výpadkem skoro dvou miliard korun. V takovém případě hrozí, že více než milionu a půl Čechům zdraží vytápění.

U elektřiny se ještě uvidí

Kolik lidé příští rok zaplatí za elektřinu, také zatím není jasné. Podobně jako u tepla totiž záleží na rozsahu potvrzení notifikací pro podporované zdroje v Česku. ERÚ tyto notifikace od Evropské komise obdržel před týdnem, ale dokument stále analyzuje. „Rozhodnutí má 30 stran a zahrnuje řadu podmínek a závazků, které budeme muset pečlivě zanalyzovat. Vzhledem k rozsahu rozhodnutí nelze v tuto chvíli předjímat, kolik času si vlastní analýza vyžádá,“ uvedla před týdnem předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Cenová rozhodnutí by měl ERÚ vydat nejpozději do půlky ledna a cena elektřiny by poté podle úřadu měla meziročně stagnovat nebo mírně klesnout.