Slavíte deset let, ohlížíte se zpátky, jak šel čas?
Trochu se ohlížíme. S Katkou Klusákovou jsme se potkaly na kurzu vzdušné akrobacie v Kulturním domě Mlejn. Já vycházela z divadelního prostředí a ona ze sportovního. První naše vystoupení z kurzu se jmenovalo Pat a Mat. Pak jsme spolu víc a víc trénovaly. Tehdy byl největší boom nového cirkusu, tak jsme se do toho zapojily. Začaly jsme se zajímat víc o lana a další materiály. Velký zlom nastal s představením Husí krky, kdy jsme začaly spolupracovat s režisérem Radimem Vizvárym. Pak jsme měly pauzu s mateřstvím a nyní se vracíme. Rozšířily jsme také soubor na trio.
K výročí jste si darovaly dvě představení. Co byste řekla o komornějším, které se jmenuje Narušení?
Navazuje víc na to, co jsme dělaly. Tentokrát jsme ho ale nazkoušely s Veronikou Smolkovou, naší novou členkou, Katka si ještě dává pauzu. Vycházely jsme z principu absurdního divadla, které jsme chtěly převést do pohybu. Opět využíváme závěsnou akrobacii, ale tentokrát máme speciální kovovou židli, na níž jsme občas zavěšené. Je to o dvou postavách, které jsou v určitém čase a prostoru a normálně by se nepotkaly.
Jak jste se daly s Veronikou dohromady?
Je to kamarádka, která také dělá nový cirkus. Pracujeme spolu i v Cirqueonu. Řekly jsme si okolo mateřství, že by bylo fajn přibrat někoho dalšího, ať může soubor dál jet. Veronika na naše oslovení kývla.
Máte velké požadavky na prostor, kde se dají vaše představení hrát?
Částečně ano, ale třeba u Narušení nám stačí jeden závěsný a jeden kotvicí bod. Snažíme se dostat aspoň na pět metrů výšky, ale lepší je třeba i šest sedm metrů. Nejde to ale samozřejmě udělat v každém prostoru, některé měří na výšku třeba jen tři metry nebo se tam nedá nic zavěsit.
Druhé dílo jsou Voyerky, kde vás je na scéně mnohem víc včetně dětí. Jak vás to napadlo?
Je to specifický projekt, o kterém jsme začaly mluvit před dvěma lety. V Cirqueonu nastal babyboom, tak jsme si řekly, že uděláme na toto téma představení. Výchozím bodem bylo, jak je situace nepřenosná. Je to nová zkušenost, která je jiná, než když se o tom jen mluví. To jsme chtěly převést na jeviště. Kromě nás tří kmenových členek je tam dalších pět kolegyň z dalších souborů. Původní záměr byl mít tam děti po celou dobu představení, ale to nefungovalo, takže jsou tam jenom část. Nikdy ale nevíme, jak situace bude vypadat. Měly jsme tři týdenní pohybové laboratoře s různými choreografkami. Pak jsme měly měsíc zkoušení s režisérkou.
Proč název Voyerky?
Zjistily jsme, že když se blížíme k tomu, že budeme mít dítě, začneme strašně pozorovat jiné matky. A když se jimi staneme, pozorujeme další, jak vše dělají a zvládají. Vzájemně je to šílené voyerství.
Obě představení budou na Letní Letné, kdy?
Voyerky už 16. srpna. Narušení bude skoro až na konci, 29. srpna.