metro.cz

Počasí v Praze

10 °C / 14 °C

Úterý, 21. září 2021. Svátek má Matouš.

Větší foto
Plastové lahve se zatím třídí do speciálních kontejnerů. | foto: Pavel Hrabica, Metro.cz

Zálohované obaly od pití? Ne, Česko se dál drží kontejnerů

  10:52
Na Slovensku budou plastové nápojové obaly od následujícího roku vykupovat. Co kus, to dvanáct eurocentů. U nás je zatím systém vratných lahví stále v nedohlednu.

Nezmačkáte, neslisujete, vložíte do automatu. Za vrácenou petku vám přístroj vytiskne potvrzení, tím pak zaplatíte u pokladny. Způsob, který zatím funguje v desítce evropských států, další se k němu připojí. Česko se křečovitě drží bezplatného vyhazování do sběrných kontejnerů, o němž tvrdí, že je nejdokonalejší na světě. Přitom někteří výrobci se nápojům v plastových vratných obalech nebrání, někteří je už dokonce mají.

Supervratný obal? Sud!
„Patnáct procent naší produkce míří do vratných obalů,“ říká Jannis Samaras, majitel Kofoly. Část populárního nápoje, který vznikl v šedesátých letech minulého století v Československu jako alternativa západních colových nápojů, se stáčí do menších skleněných lahví. Protože se kofola čepuje i v restauracích, plní ji výrobce také do sudů. „A sudy, to je v podstatě nekonečné využívání jednoho obalu,“ komentuje koloběh takového obalu Samaras.

Návrat na zkoušku: zpět šlo skoro 80 procent
Pilotní projekt vratných PET lahví na minerálky spustili přesně před rokem společně výrobce Mattoni a on-line distributor potravin Košík.cz. Teď zkušenosti vyhodnocují. Funguje to tak, že si zákazník může z nabídky vybrat nápoje karlovarských minerálníků ve vratném nebo nevratném obalu. To se týká třeba i nově prodávaných minerálek v plechovce, ty jsou výhradně vratné. Pokud zákazník koupí zálohovanou lahev a neslisuje ji, kurýr Košíku ji od něho při další návštěvě vybere a na účet připíše zpět tři koruny za kus. „Téměř osmdesát procent všech zakoupených nápojů od tohoto výrobce bylo právě ve vratných lahvích,“ komentuje úspěšnost projektu Tomáš Jeřábek, generální ředitel Košíku.

Aby šlo petku vracet, musí být jako vratná nejen deklarovaná, ale i vyrobená. Protože nelze míchat jiné druhy plastů nebo jejich barvy. „Problém byl také v tom, že jsme museli najít v Evropě zpracovatele těchto použitých lahví, protože v Česku se tím zatím nikdo nezabývá,“ popisuje „porodní“ problémy Alessandro Pasquale, majitel firmy Mattoni 1873.

Žluté mýty

  • Statistiky sběrných společností vykazují téměř 70procentní „recyklaci“ plastových obalů. Doopravdy se ze žlutých kontejnerů využije pro následnou výrobu nových věcí odhadem jen 30 procent odložených lahví a dalších obalů.
  • Do žlutých kontejnerů míří asi 40 různých druhů plastů, většina se na další recyklaci využít nedá.

V kotlích a na skládkách
Výrobce minerálek se příští rok dostane do zajímavé pozice. Zatímco u sousedů na Slovensku se na zavedení nového systému Mattoni dokonce podílí – petky se budou vybírat bez ohledu na barvu, tloušťku materiálu či výrobce – Česko dělá mrtvého brouka. Ministerstvo životního prostředí, Svaz měst a obcí a společnost EKO-KOM, která zajišťuje kontejnery po celém Česku, jsou proti. „Česko má jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů,“ argumentuje resort životního prostředí.

Jenže už neuvádí, že jen část petek se použije dál. Ovšem ne na opětovnou výrobu nápojových obalů, ale na drť, ze které pak vznikají například fleecové bundy, případně slouží po dalším zpracování alespoň zčásti jako palivo v cementárnách. Jinak míří PET lahve na skládky. Výrobci tak plní své nápoje do petek, které jsou vyrobeny z nových surovin, a recyklace obalů se tak nápojových obalů vůbec netýká.

Otočí se možná i třicetkrát
I když při zpracování vratných petek vznikají nějaké ztráty, do oběhu se při výrobě nových vrací kolem osmdesáti procent původního materiálu. „Bez ztráty kvality se podle našeho odhadu mohou vratné plastové lahve otočit v celém recyklačním cyklu až desetkrát,“ říká ředitel Košíku Jeřábek.

Antonio Pasquale z Mattoni 1873 odhaduje koloběh optimističtěji, pokud se bude vracet všechno a nepoškozené a také se zlepší technologie. „Může to být až třicetkrát, kdy bude lahev obíhat,“ věří Pasquale.

V Evropě za tři koruny

  • V roce 2030 bude povinný podíl recyklátu v nápojových plastových obalech 30 procent.
  • Průměrná výše zálohy za aluminiovou plechovku či PET lahev je v Evropě kolem tří korun.
  • Před rokem 1989 byla záloha na lahev (pivo, víno, mléko, nealko) jedna koruna.
  • Pokud by se stanovila cena lahve podle poměru ceny piva desítky v roce 1980 (1,70 koruny) a zálohy na lahev, mohla by teď záloha být kolem šesti až deseti korun.

Komentáře

Hlavní zprávy

Prohlídky jsou důležité. Kromě změření dioptrií dokážou odhalit i závažné choroby

vydáno 21. září 2021  5:29

Zvláště po 60. roce života by vaše kroky měly směřovat k očaři každý rok. Ve skutečnosti ale více než čtvrtina seniorů v posledním roce v oční ordinaci...  celý článek

Nedoceněný vitamin D. Češi ho mají málo a spousta z nich o tom ani neví

vydáno 20. září 2021  15:03

Je to možná překvapivé, ale nedostatek vitaminu D je jedním z důvodů, proč v zimě či na jaře onemocníte chřipkou nebo jinými respiračními onemocněními....  celý článek

Stížnosti byly vyslyšeny. „Hrobečky“ jsou pryč, naopak v Branické přibyly patníky

vydáno 19. září 2021  17:39

Rekonstrukce Branické ulice je v Braníku už několik měsíců velké téma. Nejprve místní řešili nevelké jámy, kam měly být umístěny nové stromy. Díry byly...  celý článek

Od Žižky k Tachovu. Váha nepřežila stavbu tunelu

vydáno 19. září 2021  5:55

Náměstí s váhou a tunelem – nová výstava nejen pro milovníky žižkovské historie.  celý článek

Vaše fotky z Prahy