Zátopkové v ložnicích. Porno vyvolává v dětech vážná traumata

Tabu. To byl nejen název kdysi sledovaného pořadu na první soukromé televizi, kdy i o sexu a úchylkách vyprávěly osoby ukryté v budce. Také sex a vše s ním spojené jsou stále velkým tabu v českých rodinách. Rodiče pokradmu doufají, že informace o tom, co dělá maminka s tatínkem v ložnici, pochytí potomci někde jinde.

Nevědomí šíří tmu dál
Lékařka Jana Martincová, která se věnuje internetové i knižní sexuální výchově, nedávno zkoumala přístup k sexuální osvětě. Podle ní generace, která sama žila v sexuální nevědomosti, šíří nevědomost do dalších generací. Rodiče mlčky spoléhají na školní osnovy. V České republice se to netýká jen patnácti procent rodičů. 

„Tak nízké procento osvícených rodičů mě překvapuje. Ještě víc ale fakt, že 70 procent zdrojů je nekvalitních, například spolužáci, kamarádi, internet nebo přímo porno,“ říká pro deník Metro Martincová. 

Spoléhání na školu a další, leckdy pokoutní zdroje, vede k tomu, že se ratolesti dostávají k pornu po svém. Také proto, že mají už v prvních ročnících základní školy chytré mobily s přístupem na internet. Podle uvedené studie se k prvnímu pornu dostanou v současnosti i některé šestileté děti. 

Sedm minut a dost 
Sexuologové se musí potýkat s pacienty, kteří mají deprese ze „špatné sexuální kondice“. Sledování pornofilmů je totiž přesvědčuje v tom, že v intimních chvílích musí mít výdrž jako Zátopek při maratonu v Helsinkách ve dvaapadesátém roce minulého století. 

„Skutečnosti neodpovídající délka pohlavního styku je největším prohřeškem pornografické osvěty,“ připomíná sexuolog Radim Uzel. 

I proto nikdy moc nevěřil anonymním dotazníkům, kde se pánové chlubí nadsazenou délkou pohlavního styku. „Normální je tři až sedm minut,“ krotí Uzel pánské rekordy. Pornografické weby tak přispívajíi k trendu, že starosti s očekávanou výdrží trápí jak dospělé, tak teenagery. 

Jdeme na to, kotě? Namlouvání neznají 
Potíž je i v tom, že především chlapci si podle fotografií nebo videí vytvoří představu, jak má sex vypadat, že do něj patří třeba i násilí. A s takovým povědomím pak přistupují ke svým prvním sexuálním kontaktům. Navíc jim to komplikuje navazování běžných milostných vztahů. „Někdy po partnerkách vyžadují to, co viděli na internetu,“ vysvětluje Martincová zkušenosti teenagerů s internetovými pornoherečkami. 

Anekdotami od kamarádů a pornofilmy jsou navíc vychováni k tomu, že muž si ženu nenamlouvá, ale jde „rovnou na věc“. Mezi nebezpečími, na která rodiče u svých potomků často zapomínají, je stále častější napadání dětí sexuálními predátory. I oni spoléhají na to, že děti jejich zvrácené praktiky, ne nepodobné těm z porna, přijmou.

Sex podle ministerstva Výchovné desatero má i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Rodina je v bodě 3 prvním místem, kde se žák dozvídá o sexu. Nemusíte souhlasit. Učitel je po rodině další osobou, která má žáka o vztazích a sexualitě poučit, praví další ministerské poučení. O peníze jde až v první řadě. Páté přikázání MŠMT: Distancujeme se od „sexuálního businessu“. Naším cílem je pomáhat školám, žákům a studentům, ne soukromým firmám. V dubnu 1991 vyšlo první číslo české mutace Playboye. Mnozí erotici byli zklamaní. Magazín byl společenský, fotografie nahých slečen tvořily zanedbatelnou část. Podobně jako jeho konkurent, měsíčník Penthouse. Na své si náruživci přišli už v červnu 1990 nad domácím erotickým magazínem Leo. Svého času si jej kupovalo téměř půl milionu čtenářů. Ve stejném roce si začal získávat oblibu i novinově tištěný týdeník Nezávislé erotické iniciativy NEI report.