Závodky stále letí, lidé v nich utratí třicet až padesát korun

V Česku žije deset a půl milionu obyvatel. Přibližně polovina z nich pracuje. A z této poloviny se ve firemních kantýnách a závodkách stravují téměř dva miliony lidí. Většina z nich je s úrovní „závodek“ spokojena. „O kvalitě jídla a cenách v restauracích se píše neustále, o kantýnách a závodních restauracích se mluví jen málo,“ říká Linda Nejezchlebová předsedkyně správní rady Sdružení pro zaměstnanecké stravování ProZAMS.

Citlivým bodem pro ty, kteří závodky navštěvují a jimž na jídlo přispívají zaměstnavatelé, je cena, již za obědy utratí ze svého. „Různé průzkumy mezi zaměstnanci zjistily, že by při zdražení jídel, či dokonce likvidaci stravenek přestala významná část strávníků obědvat,“ říká k problematice Kateřina Cajthamlová, která je odborným garantem projektu Moje závodka, organizovaným sdružením ProZAMS. S cenou ve firemní „hospodě“ je v současnosti spokojeno asi sedmdesát procent všech, kteří se takto stravují. Do třiceti korun z vlastní peněženky se nají téměř pětatřicet procent z nich, dalších více než dvacet procent se vejde s cenou do padesáti korun.

Levná Morava a Slezsko Průměrná útrata za oběd v restauraci vzrostla v některých městech za pět let téměř o polovinu. V roce 2015 inkasovaly restaurace v hlavním městě za oběd v průměru 112 korun. Letos v červnu už 151 korun. Nejnižší útraty za polední jídla mají v Olomouci a Ostravě. Strávníci tu za hlavní denní jídlo nechávají v průměru necelých 124 korun.

Taková cenová relace je pochopitelně pro běžné restaurace bezkonkurenční. Jak dokazuje průzkum společnosti Edenred, která mimo jiné zprostředkovává stravenky, ceny v restauracích, kam chodí lidé obědvat se stravenkami, se po hlavní vlně koronaviru zvýšily asi o čtyři koruny. Důvodem růstu útrat jsou nyní především vyšší ceny jídel, kdy restaurace do svých cen promítají rostoucí ceny surovin. Část restaurací se vyššími cenami může snažit dohnat předchozí ztráty. „Posledním z důvodů růstu útrat je, že lidé sice zatím chodí do restaurací méně často, ale když už na oběd zajdou, tak si více dopřávají a také dávají vyšší spropitné, aby restauratéry podpořili,“ říká šéf marketingu a inovací Edenredu Jakub Ryba.

Vůbec nejvíce zaplatí lidé za obědy v Praze. Průměrná útrata zde poprvé v červnu převýšila 150 korun (viz box). Za méně než 130 korun lidé obědvají již jen v šesti tuzemských krajských městech: Karlových Varech, Ústí nad Labem, Jihlavě, Zlíně, Olomouci a Ostravě. Ještě před rokem to přitom tak bylo v celé zemi – s výjimkou hlavního města.

Ukousnout z koláče zaměstnaneckého stravování si ale v současnosti chtějí i zařízení, která dříve žila pouze ze zahraničních turistů, a teď marně vyhlížejí strávníky. Čerstvá nabídka mezinárodních hotelů na pražském Smíchově se snaží přilákat na obědy zaměstnance okolních kanceláří a bank. Polední menu za necelých 170 korun, samotné hlavní jídlo za 149 korun. V nabídce je i česká klasika – smažák s tatarkou. 

Vyhozené stravenky Podle studie Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické Praha zajišťuje 22 procent tržeb v sektoru stravování podpora stravování zaměstnanců. V některých restauracích je to méně, v jiných mnohem více, až polovina jejich veškerého prodeje. Češi přitom ročně nechávají v neutracených stravenkách propadnout až 150 milionů korun.