Ženská lakrosová reprezentace se připravuje na mistrovství světa

„Předtím jsem hrála individuální sporty, kde to prostředí nebylo moc příjemné. Lakros je takový, že máme partu. Hrajeme sice pro zábavu, ale třeba právě v Americe se můžete dostat na jinou úroveň,“ říká studentka medicíny a dodává: „Do Ameriky bych poslala všechny naše holky, protože se potřebují trochu otrkat. Bylo to nejlepších pět let mého života.“

4 fotografie

Nyní se Anna se spoluhráčkami ze tří pražských klubů dvakrát týdně v partě a téměř denně individuálně připravuje na mistrovství světa, které se hraje za rok v Anglii.

Pomáhá jim v tom zatím na dálku kouč Will Mraz, jehož rodina pochází z Čech, a přímo v Praze také jeho pravá ruka, Američanka Tierney Larson. Tu Will dřív trénoval.

„Vím o českém lakrosu, že není tak rozvinutý jako v USA. Vím, že si dříve vedl český národní tým celkem slušně a že se snažíte tento sport dále rozšiřovat. Byla jsem příjemně překvapená, na jak dobré úrovni jsou tu hráčky po technické stránce. Řada z nich by mohla hrát v USA,“ chválí dívky Larson.

Podle Anny Lottmann se všechny holky pod vedením Tierney víc snaží. „Americký přístup je, že se musí všechno dělat na sto procent,“ vysvětluje Anna.

Podobnou filozofii volí v tréninku i Anna Dočkalová, která má také zkušenosti z různých zemí světa. Bývalá hráčka se před třemi lety rozhodla založit nový lakrosový tým na Zbraslavi.

„Do klubu jsem vložila nejen čas a energii, ale hlavně pozitivní přístup a nadšení, které strhlo okolí,“ nabízí Dočkalová cestu. Ze začátku se s dětmi soustředí na základní pohybové dovednosti a předává jim především podstatu a smysl lakrosu.

„Dbáme na týmovou spolupráci a maximální nasazení při trénincích a zápasech, což vychází od zakladatelů našeho sportu – indiánů. A to je na tom vlastně to nejhezčí: když se děti společně hýbou a baví,“ usmívá se trenérka.